Tmavomodrý festival 2014

Tmavomodrý festival, výstava kompenzačních pomůcek pro zrakově postižené a hudební přehlídka dětí z česka i ze zahraničí, je již tradiční součástí mého květnového programu asi tak od doby, kdy jsem dostal svůj první počítač. A jak to tak počítám, letos jsem tuto akci navštívil již po patnácté.
A mé dojmy si můžete přečíst v tomto článku.

Pátek

Páteční odpoledne patřilo jako obvykle výstavě pomůcek a koncertu.
Z vystavovaných exponátů mě zaujal mini braillský řádek Easylink, který může sloužit nejen ke čtení, ale třeba i ke psaní pomocí vestavěné braillské klávesnice, či k ovládání telefonů se systémem iOS. Něco takového by se mi určitě hodilo na cesty.
A třešničkou na dortu byla krátká ukázka telefonu Lumia 530 s prozatím anglicky mluvícím ozvučením systému windows phone 8.1 o kterém se chystám v budoucnzu napsat obšírnější text, jelikož telefon s tímto systémem budu asi v brzké době sám testovat.

A pokud jde o kulturu, koncert jsem stihl až od druhé půlky a jediné, co stojí za zmínku, byl jeden litevčan, jehož jméno už si opravdu nepamatuji, který tam zpíval své i vypůjčené skladby, dále pak děti z Polska a nakonec moji kamarádi Lukáš a Tomáš, kteří spolu hráli a zpívali písničky Tomáše Kluse.

A mezi tím, jak to už na takových akcích bývá, jsem potkal spoustu známých ze školy či z podobných setkání zrakově postižených, popovídal si a pomazlil se asi se třemi vodicími psy.

Sobota

V sobotu byla opět výstava a rovněž se konala série přednáěšek, na kterých zástupci jednotlivých firem představili své novinky v dvaceti minutových přízpěvcích.

Neslyšel jsem vše, mezi tím jsem ještě zas pobíhal po výstavě.
Zaujala mě ale prezentace nové navigační aplikace pro nevidomé pro android s názvem Dotwalker, kterou se v nejbližší době chystám pořádně vyzkoušet.
Jako skvělý nápad mi přišla také speciálně navržená aplikace pro android BlindShell, která je pro nevidomé lidi, co nechtějí od telefonu milion a jednu funkci, ale chtějí si jen zavolat, napsat sms, či si nastavit budík nebo přečíst knihu.

Nejzajímavější mi přišla prezentace hmatových map od Seznamu a středisek Teiresias a Elsa. Nevidomý si na seznamu vyhledá adresu, vyjde mu obrázek mapy a tu si nechá na speciálním papíře přes speciální tiskárnu vytisknout. Vše, co je na papíře černé vystoupne, takže člověk na mapě může nahmatat ulice, domy či tramvajové linky. Na vzorku, který jsem měl v ruce byla například docela vidět ulice Veveří, tramvajová linka, která po ní vede a to, jak na Veveří navazují další ulice.

A po přednáškách a výstavě jsme se pak odebrali do restaurace U všech čertů, abychom tam podiskutovali a probrali své zkušenosti s užíváním androidích telefonů či tabletů.
Sešlo se nás docela dosti, vše se pak tak nějak rozpadlo na individuální malé skupinky, ale já nakonec odcházel s docela dobrým pocitem, spíš jsem to bral jako posezení u piva a jídla s povídáním mezi známými lidmi.

Závěr

Letos se Tmavomodrý festival podle mě docela vyvedl. Až na docela slabý koncert si nemám na co stěžovat. Pro mě už několik posledních let je tahle akce spíše o networkingu a potkávání se s lidmi, než o nějakých převratných novinkách v pomůckách.
Takže se příští rok těším zase.

Příspěvek byl publikován v rubrice blind, Reportáže a jeho autorem je Pavel Ondra. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *