Do pekla s Brownem

Již čtvrté dobrodružství Roberta Langdona se na „pultech“ portálů s eknihami objevilo sice už před delší dobou, já se ale k jeho dočtení dostal až nedávno, minulý týden jsem dosti cestoval vlakem a věřte mi, vlakové kupé je jedním z mých nejoblíbenějších míst, kde si čtení opravdu vychutnám.

Knihu jsem četl v češtině, anglický originál jsem zkoušel už před delší dobou a někde v půlce jsem se přistihl, že je to na mě příliš.
Takže, jak se mi to tedy celé, hezky česky líbilo?

O ději

Brown má ve zvyku, začínat své knížky vraždou.
Tentokrát se trochu od tradice odchýlil, začal knížku sebevraždou.
I hned po sebevražedném prologu následuje skok rovnýma nohama přímo do děje, ocitáme se v nemocnici s Robertem Langdonem, který se probudí, neví kde je, neví čí je a má okno, jako by minimálně tři dny „chlastal jako duha.“

Zdají se mu děsivé sny o smrti, mrtvolách, moru a podobně přívětivých věcech.
Hned po probuzení se doví, že se dostal do nemocnice postřelený a pár minut na to vtrhne k němu na pokoj osoba, která má evidentně v úmyslu své vražedné dílo dokonat.

Během děje pak Langdon objeví ultramoderní projektor, který obsahuje šifru skrytou v obrazu stvořeného podle Dantovy Božské komedie,tedy její první části s názvem inferno.
Langdon začne šifru luštit, mezi tím jej neustále pronásleduje ona vražedkyně, ke které se bůhví odkud přidá oddíl po zuby ozbrojených vojáků.
Profesor na nic samozřejmě není sám, pomáhá mu hezká blonďatá slečna, která ovšem není taky žádné neviňátko.

A víc už prozrazovat nebudu, jen dodám, že děj je opět docela zpletitý a zamotaný, šifry na obrazech, lži, intriky, umělecké artefakty se záhadnými nápisy a na vrch všeho hrozba, která, pokud nebude zastavena, postihne celý svět.

Moje dojmy

Rovnou říkám, že Inferno byla druhá nejlepší kniha, kterou jsem od Browna četl, ta první byla Andělé a démoni.

Nápad se ztrátou paměti hned na začátku knihy se mi jeví jako dosti dobrý, čtenář na prvních stránkách vůbec neví, po čem to Langdon vlastně má pátrat a proč ho kvůli tomu chtějí zabít.

Co je mi na knize taky sympatické, neřeší se tu příliš žádné velké konspirační teorie, jako třeba, jestli byl Ježíš ženatý nebo zda církev udělala tehdy to, či ono.

Hlavní zápletka se točí kolem Danthova Inferna, které jsem mimochodem nečetl, jen jsem si o něm během čtení téhle knihy dohledal dodatečné informace na internetu.
Brown dílo využívá jen jako hlavní téma, nesnaží se spekulovat a převracet, nic takového, jako že Danthe do básně něco tajně sám zakomponoval či zašifroval se tu rozhodně nekoná a já jsem za to vděčný.

Co je na všech Brownových knihách vždy velké plus, jsou lokace, kde se děj odehrává.
Tentokrát nás kniha protáhne hned třemi městy, Florencií, „Danthovým rodištěm,“ Benátkami a Istanbulem.

S zasazením děje umí Brown pracovat opravdu znamenitě.
Kupříkladu hned v prologu při oné úvodní sebevraždě je do detailů popsáno okolí scény, panorama města, věž na kterou sebevrah šplhá, ale až do chvíle, kdy se na scéně později objeví Langdon, nemá čtenář absolutně potuchy, o jaké město to vůbec jde.

A to samé v závěru, kdy se děj přesouvá do Turecka.
Čtenář do poslední chvíle neví, že se poletí do Istanbulu, autor jej napíná a napíná až do posledního možného okamžiku, obrazně by se dalo říct, téměř až do chvíle, než se letadlo dotkne Turecké půdy.

Popisy lokací jsou opět znamenité.
Jelikož jsem sám byl narychlo v Benátkách, některé názvy míst jsem ihned poznal, naopak Florencie pro mě byla naprosto nová a o to zajímavější.
A to ani nemluvím o Istanbulu, do kterého se chci jet podívat už hodně dlouho.

Zkrátka dobře, popisy budov, architektury, umění, místností, ulic, výzdoby tuhle a támhle, to je přesně to, proč mám Brownovy knihy tak rád, člověk, který nevidí je ocení dvojnásob.

O hlavní zápletce stále přemýšlím a nevím, zda je geniální, pitomá, přehnaná či něco mezi tím.

Pozor menší spoiler!
Nejde ani o to, že hrdinové hledají virus, co by mohl nakazit celý svět, ale o to vše kolem.

V Andělech a démonech se řešil konflikt mezi náboženstvím a vědou a jeden se při čtení knihy musel zamyslet, kde je vlastně pravda. Já se nemohl rozhodnout až do konce knížky.

A tady je to podobné.
Řeší se tu cesta, jak zabránit kolabsu, způsobeném přelidněním naší planety.
Hlavní záporák by nejraději rozpoutal něco, jako středověký mor, který údajně ve středověku vyhladil třetinu populace a umožnil tak nastartovat renesanci.

To se samozřejmě nelíbí všem ostatním okolo, Světovou zdravotnickou organizaci nevyjímaje.

Morové řešení zní drasticky, zároveň však v podání hlavního záporáka děsivě logicky. Naproti tomu z pohledu hlavních hrdinů se to celé pak jeví jako bioterorismus nejhrubšího zrna a já se nejednou během čtení musel hodně zamýšlet, co si mám vlastně z toho celého vybrat a trochu mě vyděsila představa, že se možná nějaké takové krize z přelidnění dožiju i já.

Naproti tomu, světové konsorcium, co tahá za nitky na celém světě, vymýšlí klamy a iluze aby napomohlo svým klientům k jejich, mnohdy nekalým úmyslům, mi příjde přehnané, i když autor na začátku knihy sám tvrdí, že něco takového skutečně existuje.

Jak jsem psal již v úvodu, není zápletka přímočará, některé postavy se ukážou jako záporné či kladné až ke konci knížky, některé dějové zvratyjsem naprosto nečekal a některá zjištění a odhalení mě dosti vykolejila. Brown zkrátka umí napínat, zamotávat, mlžit, překrucovat a pak nakonec vše vysvětlit sice logicky, ale tak, až z toho jednomu občas zústává rozum stát.

A drobnost na závěr, Browna asi zasponzoroval Apple, docela na tvrdo jim dělá v knížce reklamu na iPhone. Pěkně a vtipně, celou minutu jsem se pak po přečtení části jen přiblble usmíval.

Zhodnocení

Kniha je dobrá, dlouhá a napínavá.
Má tak říkajíc drajv a ten se nevytratí až do úplného finále, které mě bohužel trochu zklamalo.
Jen díky slabšímu finále bych knihu ohodnotil jen na 75% na to, jak se vše pěkně buduje a buduje to nakonec dopadne trochu jinak, než jsem čekal a výsledek mě bohužel moc nenadchl.

Pokud máte ale rádi akci, napětí, šifry a exkurzi do hodin dějepisu v podání Harwardského profesora Langdona, knížku určitě doporučuji. Pobavíte se, poučíte se o literatuře a dovíte se i něco o tom, co by se mohlo stát, kdyby se lidé na zemi přemnožili až hanba.

Příspěvek byl publikován v rubrice knížky, recenze a jeho autorem je Pavel Ondra. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *