Přečteno: Levhart, Jo Nesbo

Minulou středu vyšla v nakladatelství Kniha Zlín další kniha norského spisovatele Jo Nesba.
Jmenuje se Levhart a já měl příležitost, přečíst si ji před vydáním, jako reading copy.

Včera jsem dočetl atak přišel čas říct vám, jak se mi tahle severská detektivka líbila.

O ději

O ději toho moc prozrazovat nechci, konec konců je to detektivka a u těch se předpokládá, že čtenář bude po celou dobu tak trochu napnutý a nervózní, nevěda, co příjde dále.

Příběh se točí kolem vyšetřování série dosti bizarních a brutálních vražd v Oslu a jeho okolí.
Hlavní postavou je opět komisař Harry Hole, ten ani tentokrát není na případ sám, pomáhá mu s ním kolegyně policajtka Kaja.

Hlavní dějovou linií je samozřejmě pátrání po vrahovi, ale nahlédneme i do milostného života některých policistů a zjistíme, že ani norští policajti to nemají tak jednoduché, když do hry vstoupí byrokracie, politikaření a přetahovačky o mocenské postavení.

Kniha je dlouhá a děj nemá ze začátku příliš velký spád.
Jakmile se ale začne blížit finále, zjistíte, že napětím nemůžete popadnout dech.

Dojmy

Ze začátku jsem měl z knihy dojmy docela rozporuplné.
Její délka umožňuje, aby byl děj natahovaný a tak nějak rozvláčný.
Chvíli se třeba děje něco zajímavého, ale pak to na chvíli zklouzne do takového jakéhosi vyprávění o ničem, postavy začnou přemýšlet, filosofovat a tak podobně.
Někdo to má možná rád, já se ale přiznám, že dávám v knihách přednost více akci a rychlejšímu ději.

Když už ale na akci dojde,zůstává jednomu rozum státk, jak výborně dokázal spisovatel vše popsat a vylíčit.

Celá kniha například začíná popisem první vraždy a i já, který toho přečetl už docela dost, jsem měl co dělat, aby se mi nezvedl nechutí žaludek.

Nesbovi prostě brutální a nechutné scény jdou a několikrát mě při čtení napadlo, jak by to dopadlo, kdyby se pustil někdy do čistokrevného hororu.

A i akční scény mají svůj osobitý styl. Ke konci například komisař Hole pronásleduje jistou osobu a chce ji zastřelit.
A v ten moment, místo toho, aby jednoduše spisovatel jednou větou napsal, že vytáhl pistoli a bum bum, začne pasáž s popisem, jak komisař míří, soustředí se a rozvažuje, aby neudělal chybu a aby se správně trefil. Připomíná mi to takové ty spomalovačky ve filmech, kdy je třeba, aby se zpomalilo a místo divoké akce se dalo soustředit na detaily.

Dalším, co mě na knize zaujalo, byla různorodost lokací.
Začneme v Honk-kongu, pokračujeme v Oslu, posuneme se do norských hor a celé to nakonec završíme v africkém Kongu.

Postavy jsou taky popsané dobře, jediné, s čím jsem měl po celou dobu problém byla všechna ta norská jména.
Na začátku padlo jedno jméno a když se pak v knize objevilo až po delší době, dosti dlouho mi trvalo, než jsem si vybavil, o koho to vlastně šlo.

Nejvíce mi v hlavě asi utkvěl notorický alkoholik Harry, jeho kamarádka policajtka Kaja, která to s těmi vztahy taky nemá tak úplně jednoduché a nakonec ti dva, o kterých vám toho prozradit moc nemůžu, abych nespoileroval.

Sečteno podtrženo

Levhart není vůbec špatné čtivo.
Pokud nemáte na dlouhé zimní večery co na práci, rozhodně doporučuji.

Kniha je dlouhá, depresivní, místy s troškou humoru, se zamotaným dějem s několika dosti drsnými zvraty.
A je v ní spousta policajtů, co mají přítelkyně, nemají přítelkyně, mají přítelkyně a mají i milenky.
Takže pokud si chcete udělat výlet do Norska a poznat při tom jednoho dosti zvráceného vraha, určitě po téhle knize sáhněte.

Moc na hodnocení v procentech nejsem, nikdy si nejsem jistý, že jedno číslo dokáže vystihnout všechny dojmy z díla. Pokud ale chcete vše shrnout do jednoho hodnocení, viděl bych to tak na 75%

Na závěr samozřejmě děkuji Knize Zlín za poskytnutí reading copy a za možnost přečíst si zas po delší době něco detektivního, u čeho se musí i trochu přemýšlet.

Příspěvek byl publikován v rubrice knížky, recenze a jeho autorem je Pavel Ondra. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *