Braillovo písmo a vše kolem něj

Poslední dobou se mi na sítích množí dotazy, jak je to vlastně s tím čtením a psaním, když člověk nevidí.
Rozhodl jsem se tedy vše pěkně uspořádat a odpovědi vám přinést v tomto textu.

Hned na úvod chci podotknout, že pokud nebude cokoliv komukoliv v textu jasné, může se ptát, případné nejasnosti rád doplním.

Braillovo písmo

O braillu slyšel asi už každý.Co to je a jak funguje lze snadno dohledat, materiálů je na internetu spousta a já se tady rozepisovat o teorii nebudu, přikládám jen dva odkazy, kdyby chtěl někdo další informace.

česká wiki

A ještě grafická podoba braillské tabulky Braillská tabulka v zip archivu

Braillovo písmo se učí nevidomé děti číst a psát na speciálních základních školách už od první třídy, stejně jako se vidící žáci učí černotisk.
Pokud dochází dítě do běžné školy, je integrováno mezi vidící vrstevníky, nastupuje zde speciálně pedagogické centrum, které žákovi a jeho rodině při studiu v integraci pomáhá i v dalších věcech.

Takže například já jsem se učil braill psát a číst už na základní škole, tj. hned v první třídě, a prakticky celých devět let, až po nástup na střední školu jsem při výuce nic jiného nepoužíval.

Ze školní lavice, při zapisování poznámek z češtiny, matematiky, či chemie si nejvíce pamatuji na to, jaký byl ve třídě neskutečný rámus.

Pichtův psací stroj, pomocí kterého se braill zapisuje, je zařízení poměrně hlučné a když je ve třídě sedm píšících lidí, dodnes mě překvapuje, že ti učitelé po celém dni výuky byli schopni ještě něco slyšet.

Další věc, která mi ze základní školy snad ještě někde zůstala, je obrovská kopa složek, naditá papíry se zápisky.
Papíry, na které se braill zapisuje, jsou většinou velikosti A4 a jde o něco jako trochu měkčí výkres, pokud by se psalo na klasický tiskový papír, znaky by se při čtení rychle ošoupaly a písmo by tak bylo hůře čitelné.

Navíc tím, jak je písmo vystouplé, zvyšuje se při skládání papírů na sebe mírně tloušťka svazku.

A ještě navíc má braill tu vlastnost, že na papíru zabere o dost více, než klasický černotisk, jeden braillský znak má rozměr cca 0,5 cm a tato velikost je daná, zmenšit ji prostě technicky nelze.
Z čehož vyplývá, že jedna černotisková stránka, přepsaná do braillu zabere 2 až 3 papíry a4.

Takže si teď už asi dovedete představit, jak vypadala taková složka se zápisky z literatury po jednom pololetí.
A to už vůbec nemluvím o knížkách. Než se přešlo na kroužkovou vazbu, používala se vazba lepená a k tomu ještě tuhé desky.

Taková sto stránková kniha byla velká a těžká a šlo-li o rozsáhlejší dílo, svazky se množily. Pro představu, kdesi doma mi ještě leží jeden díl Tarzana, ten má v braillu tři svazky a jeden svazek bych tipoval tak na 4 CM na výšku.

Po přechodu na kroužkovou vazbu a měkčí desky už se situace zlepšila ale i tak, chtěl-li někdo mít doma větší sbírku knížek, musel si na to vyhradit dosti velký prostor. Čtvrtý díl knížky Harry potter, cca 600 stran, rovná se v braillu zhruba 16 svazků. Když mi je tenkrát doručovali domů a já pošťákovi vysvětloval, že jde o jednu knihu, stěží mi to věřil.

Nejen v češtině

Samozřejmě, braill se používá po celém světě, každá země má při zápisu nějaké odlišnosti.
Například v Anglii a Německu jsem se setkal s tzv. zkratkopisem, který, když neznáte, tak máte se čtením docela problém.

Nevím přesně, jaká jsou pravidla, ale pokud chci v anglickém zkratkopise napsat např. dvojci písmen ow, použiji k tomu na místo toho znak pro české ó.

A ještě zajímavější je azbuka, tam je to celé překopané úplně, jejich V se píše jako české ř a tak podobně. K tomu si ještě přičtěte ty jejich tvrdé a měkké znaky a máte zhruba představu.

K azbuce bych ještě ale dodal, že dle mého subjektivního názoru je lehčí naučit se ji v braillu než v černotisku.

Na střední škole jsem měl dojem, že vidící kolegové s těmi šílenými znaky bojují více a déle než my, co jsme psali a četli braill.
Systém zápisu je pořád stejný, jen bylo třeba se naučit odlišnosti. V černotisku, pokud se nepletu, vypadají některé znaky v azbuce zcela jinak.

Nejen na papíře

S braillem se samozřejmě můžeme setkat i jinde než v knihách.
Ve spoustě budov mají výtahy tlačítka s čísly označena braillskými popisky a k tomu i reliéfními čísly z klasického černotisku.
Mě osobně mnohdy stačí reliéfní znaky, pokud zná člověk černotisková čísla, nemá většinou problém.

Dále se čím dál častěji setkávám s braillskými popisky na krabičkách od léků, tady je ovšem drobný nedostatek, po delší době se písmo ošoupe a některé popisky tak mohou být pro lidi, co už mají horší hmat hůře čitelné.

A na závěr této sekce pár zajímavostí.
Tyršovy sady v Brně mají připravenou přímo stezku pro nevidomé, na sloupcích u rostlin jsou cedulky s braillskými popisky, stejné lze ale najít např. i v pražské botanické zahradě, donesla se ke mě zvěst, že i olomoucká zoo má info tabulky s braillskou alternativou.

Počítače, smartphony a tablety

Pokrok je nezastavitelný a v případě čtení a psaní braillova písma tomu není jinak.

K počítači, tabletu či chytrému telefonu se dá dokoupit zařízení, které dokáže převést text z obrazovky do braillu.
Braillský řádek je zařízení poměrně drahé, cena se pohybuje někde kolem 180000 KČ.

Pokud do něj člověk ale zainvestuje, či mu na něj přispěje stát, může si například zcela potichu číst na počítači, mobilu či tabletu text, který by jinak musel číst přes hlasový výstup, což může být v některých situacích rušivé pro okolí.

Navíc nejnovější modely braillských řádků dokáží komunikovat s ostatními zařízeními pouze přes bluetooth, nejsou potřeba žádné kabely.
A například applí produkty mají podporu braillských řádků dosti rozšířenou, kromě čtení obsahu na obrazovce umožňují zadávání textu přímo z řádku, či ovládání zařízení.

Závěrem

Na závěr tohoto textu bych se ještě v rychlosti zmínil o jednom zařízení, které se bohužel ve finále ukázalo jen jako další technická hračka, co se neuchytila.

Jmenovalo se to Optacon, pocházelo to odněkud z USA a fungovalo to na principu snímání klasického černotisku kamerou a převodu písma na reliéfní znaky pomocí soustavy vibrujících jehliček.

Optacon se bohužel neuchytil, byl příliš drahý a čtení na něm bylo nepohodlné, po delší době od vibrujících jehliček dosti tuhly prsty.

Braillovo písmo je v poslední době sice stále více vytlačováno, digitalizace se šíří světem, audioknihy, ebooky a další si stále více nacházejí místo i mezi nevidomými čtenáři.
A i na přednášce dnes potkáte spíše nevidomého s notebookem či tabletem, než s Pichtovým strojem.

V některých situacích však je braillovo písmo nenahraditelné, cizojazyčné texty je lepší číst v braillu a pokud se někdo zabývá dejme tomu korekturami textů, je pro něj rozhodně lepší, použít pro kontrolu textu braillský řádek a nespoléhat se jen na hlasový výstup.

Příspěvek byl publikován v rubrice blind, Přístupnost a jeho autorem je Pavel Ondra. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

5 komentářů u „Braillovo písmo a vše kolem něj

  1. tak tipuju ze hned po prvním slove by mi prislo napadne, ze to není cesky. ale samozrejme když předem vim,ze de o azbuku, je vse mnohem snadnejsi.

    • To je mi jasný:-) Spíš jsem se ptala na to, jestli každá řeč má něco specifickýho, podle čeho jí můžeš poměrně rychle identifikovat (protože jsem vyrozuměla, že vzhledem ke zkratkopisům v jiných řečech se nemůžeš spolehnout ani na to, že určitý znak je shodný s českým znakem i v řečech co píšou latinkou – což je v černotisku jiný)
      A co psaní rukou? Jak to třeba děláš v bance s podpisovým vzorem?

      • S těma řečma přesně nevím, jak bych to ještě popsal, když dostanu eng. text, většinou předem vím, že je to eng. a ne cz. text. A pokud jde o rukopis, jediné, co se tak lze jakš takš naučit, je z paměti podpis a to ještě ne každý to umí, mě to trvalo dost dlouho a stále v tom nejsem moc dokonalý. Většinou mi to tolerují, problém nastal ale třeba u airbank, kdy se podepisuje na el. papír a ten systém mi neuměl můj podpis identifikovat, řešili jsme to pak alternativně. Mám pocit, že pokud se člověk neumí naučit podpis z paměti, jsou na úřadech tolerována i razítka.

  2. Pavle, velmi zajímavý a myslím, že i poučný článek. Jen doplním, že v současné době je možné skrze braillský řádek vkládat text či ovládat zařízení už i na platformě Android. Řekl bych, že v této oblasti již snese přímé srovnání s „jablečným“ systémem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *