Fantastická zvířata a kde je najít, aneb potterovský film bez Harryho Pottera

Tuhle středu mě kamarádka pozvala na předpremiéru tohohle fantasy filmu, bylo to ve Zlíně a bylo to pro bloggery. Měl jsem sebou navíc i vidící kamarádku, která mi děj popisovala, resp snažila se o to, jenže sama z toho byla tak vyjevená, že spíš nestíhala.

Nicméně jsem film viděl a navíc i pak četl scénář, který Rowlingová vypustila do iBooks rovnou v den premiéry.

Dojmy mám z filmu veskrze pozitivní. Ve světě HP je to osvěžení, za které jsem dost vděčný. Když končila stará série o Potterovi, už jsem za to byl dosti rád, bylo to natáhlé a pořád dokola o tom, jak je Harry Potter předurčen zabít Voldemorta.

Tenhle přídavek do kouzelnického světa je spíše ulítlý, než vážný. Hlavní hrdina, Newt je švihlý brit, co má rád víc ta svoje fantasy zvířata než lidi a ta holčina, co potká v USA, která umí všem okolo číst myšlenky a asi jí z toho už notně hrabe je největší exotka, co jsem za dlouhou dobu ve filmech potkal.

Pokud jde o příběh, mám to tak někde napůl. Scény kde se nahání kouzelná zvířátka po městě jsou pro mě tak nějak o ničem, spousta běhání blbnutí skákání a já nevím čeho, plus jedna nadržená fantasy samice, ta to opravdu vylepšila. Jo, uznávám, že pro vidící, hlavně asi pro ty menší budou fantasy zvířata dost tahák, i ta kamarádka, co HP vůbec neznala povídala, že třeba ten hrabák, co tam pořád běhal byl děsně roztomilej.</p>

Mě se na filmu ovšem nejvíc líbily dvě věci, první fakt super hudba, dle mě patří k těm lepším z filmové HP série.

A druhak opět o něco víc informací o kouzelnickém světě, v knížkách byla Británie, tak teď tu máme kouzelnickou kulturu v USA, Rowlingová si opět vyhrála. Mě na tomhle univerzu bavily vždycky takové ty malé detaily, jak je to švihlé, když mají třeba na kouzelnickém kongresu papírové origamy krysy coby interní poštu, nebo bar, ve kterém si jen řeknete co chcete pít a ono to přiletí samo a nebo štrůdl co se během pár sekund vyrobí upeče a naservíruje. Jo jasný, jsou to hrozné kraviny ale právě proto mě to tak baví, jak je to praštěné a nereálné a jak má někdo takovou fantazii že to všechno takhle vymyslí.

A co mě dostalo nejvíc, „POZOR SPOILER“,byla ta hlavní zápletka se zlou sektářskou paní a jejími adoptivními dítky. Ten nápad s tím, že když se kouzelnické schopnosti potlačují a trestají tak z toho vznikne megavelká zlá věc, co umí rozbombardovat celý New York asi v hlavě Rowlingové nevznikl, mám pocit, že jsem něco podobného zaznamenal snad v X-menech, ale moc se mi to líbilo. A to i pro to, že nakonec nebyl film jen o roztomilých hrabácích a neviditelných opičkách, chvílemi to bylo dosti děsivé a temné.

Co mi ovšem hodně vadilo, bylo pár kiksů v ději a dost hrozný překlad některých výrazů do CZ.

Kdesi v půlce filmu například kdosi kdesi povídá, že hlavního hrdinu vyhodili z Bradavic a přitom si ten celou dobu ve filmu klidně kouzlí s hůlkou jako by se nechumelilo.

A k překladu, v americe mají kouzelnický kongres, originál MACUSA. A jestli ještě někdy někde uslyším českou přeloženinu KOKUSA, budu vraždit.
A taky se mi nelíbilo české jméno hlavního hrdiny, Mlok působí dost srandovně, jo vím, bylo to už v knížkách o Potterovi, ale anglické jméno Newt se mi líbí zkrátka víc.

Sečteno, podtrženo, film se mi líbil, v anglickém originále je to docela fajn, má to dobrý děj, pár děsivých potvor, pár roztomilých zvířátek, HP universum je zas o něco rozšířenější.

Na další díly jsem minimálně zvědavý, protože prý bude Brumbál a a určitě bude více Grindelwalda.

Takže, pokud bych měl na procenta, tak 70% protože hrozný dabing, pár kiksů v ději a příliš mnoho blbnutí s fantasy zvířaty.

Na závěr děkuji Olze Biernátové a nakladatelství Neoluxor, že tohle středeční představení umožnili a prosím, můžete příště vymyslet někoho, kdo by tohle dělal i v Brně? Klidně bych psal o filmech víc, ale do Prahy či Zlína to mám trošku z ruky.

o masírování

Abych tu pořád nepsal jen o počítačích a mobilech, tak mě napadlo, že tu napíšu pár řádek i o tom, jak funguje kurz pro nevidomé maséry a taky pár postřehů z praxe, kterou už provozuji rok a něco, takže už jsem pár zkušeností taky nazbíral.

Jak funguje kurz

Rekvalifikační kurz pro nevidomé maséry se dělá v Praze, na centru Dědina, které mimochodem leží jen jednu zastávku od letiště, trvá jeden semestr, stojí kolem 40000 a je vymyšlený tak, aby bylo možno co nejvíc vyhovět individuálním studijním potřebám zrakově postižených lidí.

V praxi to funguje tak, že všechny učební materiály jsou v elektronické podobě, obyčejný textový dokument ve wordu, který si nevidomý člověk může nechat přečíst počítačem nebo v mém případě telefonem.

Já se třeba učil latinská slovíčka vždycky nejraději cestou ve vlaku, stačí na to iphone, vhodná appka a sluchátka.

Na kurzu se kromě praktických věcí, jak masírovat, učí hlavně spousta teoretických věcí, latina, úvod do psychologie, anatomie s důrazem na svaly a kosti, hygiena, rychloangličtina, informatika a patologie.

Nejvíc důležitá byla latina a anatomie. Kosti a svaly se musel člověk naučit uplně všechny, v latině, z paměti a aby to bylo dokonalé tak ještě popořadě, pokud vám to zní trochu sadisticky, jo opravdu to takové i je.

Velkou výhodou, alespoň pro mě bylo, že všechny kosti a všechny svaly jsme měli možnost si osahat, plastové modely jsou pro nevidomého dokonalá učební pomůcka. Člověk si třeba vzal model kostí ruky, sedl si s tím ke stolu, vedle si otevřel na mobilu latinský seznam kostí ruky a četl od zhora dolů, dokud si ty kosti prostě nezapamatoval, jak říkala naše učitelka, jako telefonní seznam. A u toho si každou tu jednotlivou kost na tom modelu mohl rovnou ohmatat, mě se vždycky pak ten název kosti s tím hmatovým vjemem spojil a to mi pomáhalo asi nejvíc.

Praxi, tedy jak masírovat, se po slepu učí taky jednoduše, učitel prostě nevidomému vezme ruku, provádí nějaký masérský hmat a já ho hmatem sleduju, pak si to vyzkouším sám a když je to špatně, tak mě opraví.

A pak už jen stačí, když člověk masíruje pořád dokola, až už se mu ty postupy zautomatizují a zvládne je. My byli na kurzu čtyři, tak jsme si ty hmaty nejvíc zkoušeli vzájemně na sobě. A pak jsme jezdili do dvou domovů pro seniory na praxe, kde jsme si to zkoušeli na dědečcích a babičkách, jejichž průměrný věk byl 80 až 90 let.

Sečteno a podtrženo, nejvíc těžké je na celém kurzu zvládnout latinu a anatomii. Plus k tomu ještě patologii, aby jsme věděli jaké možné i nemožné nemoci mohou naši klienti mít, že jich je tolik, to jsem opravdu nevěděl.

Prakticky se naučit masírovat je na celém kurzu asi to nejjednodušší, pokud dává člověk pozor, zvládnout se to dá.

Pár postřehů z praxe

Sice jsme se na masérském kurzu naučili, jak masírovat komplet celé tělo, ve finále to ovšem vypadá tak, že 90% klientů má problém se zády a krční páteří.. Druhá nejčastější masáž jsou pak nohy, u toho jsem mimochodem vypozoroval, že většina lidí brzo usne.

Hodně se mě lidi ptají, jak si u masírování hlídám čas, na tohle jsem objevil užitečnou funkci iPhonu, stačí nastavit minutník třeba na 50 minut a vybrat možnost, aby se po doběhnutí odpočtu vypla hudba.

U iPhonu ještě zůstanu, taky se mě dost lidi ptají, jak si řeším rezervace klientů. Když mi někdo zavolá, hned jak se s člověkem domluvím, napíšu si poznámku do kalendáře v iOS. Poslední dobou se lidí vždycky rovnou i ptám, jestli používají kalendář v telefonu a pokud ano, rovnou jim pošlu přes kalendář pozvánku a oni mi ji pak buď potvrdí nebo ne.

I se mě lidi ptají, odkud se mi nejvíc berou klienti. Hodně často přes webovky, ten pán, co mi je dělal je dost dobrý, udělal mi tam pár úprav na optimalizaci pro vyhledávače, takže se dají přes google najít dosti dobře. Pak mám pocit, že taky dobře fungují FB stránky, přes ty už si mě pár lidí taky našlo. Asi nejméně funguje slevomat, v létě jsem měl akci, prodalo se 100 poukazů a z těch mi pak začali chodit snad čtyři stálejší klienti. A nejvíc radosti mám z lidí co dojdou s tím, že se o mě dověděli přes známého nebo někoho, kdo už na masáži byl.

A poslední, na co se mě taky lidi ptají, jestli se líp masírujou páni nebo dámy, no na to odpověď nemám, každý člověk je individualita sama o sobě a je to případ od případu různé

Doufám, že byl tenhle článek pro někoho poučný nebo zajímavý, pokud by byly nějaké další dotazy, pište je do komentářů nebo na FB