Aplikace do začátku

Pokud jste jedni z těch šťastlivců, kteří dostali od ježíška iPhone, může se vám do základu hodit tenhle můj článek, v němž bych rád sepsal pár užitečných aplikací pro začátečníky s iOS.
Všechny níže vyjmenované aplikace jsou kompatibilní s odečítačem Voiceover a většinu z nich sám i používám.

Noviny a novinky

Pokud jste příznivci ČT tak vězte, že čt24i čt4 mají své vlastní aplikace pro iOS, které slouží nejen ke čtení textového zpravodajství, ale také k přehrávání živého vysílání ze zpravodajství či sportu.

Další, tzv. must have aplikací je RSS čtečka newsify. Je plně přístupná a pokud neznáté přesné URL RSS kanálu, umí velmi dobře vyhledávat, stačí napsat např. novinky.cz a zdroje vám hned vyjedou.

A ostatní záleží už jen na vašem vkusu. Pokud čtete novinky.cz, i jejich portál má vlastní aplikaci, jakožto všechna velká česká rádia, od Impulsu, přes ČRO až po Evropu 2, stačí jen zadat název do appstoru.

Komunikace

Facebook a facebook messenger jsou pro ty, kdo využívají FB pravidelně nutností. Obě aplikace jsou na iOS velmi dobře přístupné a obzvlášť messenger jako nástroj na komunikaci se mi líbí opravdu hodně.

U Facebooku zůstaneme i s další aplikací, neboť komunikátor whatsapp nedávno Facebook taky koupil. Aplikace je velice jednoduchá a přehledná, umí odesílat textové a hlasové zprávy a v blízké budoucnosti by měla zvládat i internetová volání ala Skype.

Když jsem to tu už zmínil v předešlém odstavci, skype pro iOS se hodí určitě také. Narozdíl od PC či mac verze na iOS neotravujou reklamy a já osobně už skype jinde než na telefonu ani nezapínám.

Pokud je na telefonu už nemáte, doporučuju nainstalovat IBooks, nejen, že v obchodě je už docela dost českých knih, aplikace navíc umí číst i dokumenty ve formátu PDF.

Naprostou nezbytností pro nevidomé čtenáře na iOS je aplikace Voicedream.
Ta umí číst soubory snad ve všech formátech, které do ní nahrajete přes dropbox, disk google, či z odkazu v Safari.
Číst lze za použití plynulého čtení ve voiceoveru, nebo lze do čtečky dohrát za pár eur hlas Eliška a pak můžete číst knížku i se zamčeným telefonem.

A pokud někdo z nějakého důvodu preferuje knížky od Amazonu, i jejich aplikace Kindle je plně přístupná s Voiceoverem.

Máte-li rádi audioknihy, není nic snažšího, než nainstalovat aplikaci obchodu audioteka.cz, která se v posledních verzí dočkala významného vylepšení v oblasti přístupnosti.
Aplikace slouží jako přehrávač i jako prohlížeč katalogu s možností přímého nákupu knížek rovnou v aplikaci.

Cestování

Všichni čeští dopravci již mají své mobilní aplikace, České dráhy aplikaci Můj vlak, Studentagency aplikaci Jízdenky a Leoexpres aplikaci s nápaditým názvem, opět Jízdenky.
Pokud jde o přístupnost pro nevidomé, můžu doporučit nejvíc aplikaci žlutých vlaků a autobusů, která umí vyhledávat spoje, a nakupovat a rezervovat jízdenky, to vše velmi rychle a pohodlně.

Pro vyhledávání spojů slouží oficiální aplikace Idos a pro online prohlížení odjezdových tabulí na vlakových nádraží zase aplikace Na vlak.
Pokud jde o navigaci, doporučuji aplikaci Blindsquare, která je navržena přímo pro nevidomé. Umí zobrazit místa v okolí z různách kategorií a také jednoduchou navigaci k nim.
No a pokud máte nazbyt cca 89 EUR, doporučuji Navigon, který umí offline navigaci autem či pěšky a to i s hlasovými pokyny.

udba a videa

Pokud chcete mít přehled o programu českých televizí a kin, můžete k tomu využít aplikaci FDB.cz, která je docela dobře přístupná i s odečítačem voiceover.
-A pokud máte rádi celosvětové statistiky o tom, který film kolik vydělal, co jde do amerických kin a jak si který snímek stojí v celosvětovém hodnocení, doporučuji aplikaci IMDB.

Loni vtrhla i do česka služba Spotify a jejich aplikace je opět velmi vydařená a přístupná pro nevidomé.
Jste-li příznivci youtube, místo oficiální aplikace Googlu doporučuji nainstalovat aplikaci Youplayer, která je sice v angličtině, ale je rozhodně přehlednější než ta googlí.
A pokud rádi filmy a seriály z česka, archiv Ivysílání české televize má rovněž svou aplikaci.

A na závěr doporučuji nainstalovat aplikaci Shazam, která umí z kousku písničky poznat, kdo ji hraje za interpreta a jak se song jmenuje.

Hry

Všechny přístupné hry pro nevidomé jsou v angličtině.
Já osobně mám v telefonu Audiodefence, zombie střílečku, A dark room, textovou strategii/rpg a Solaru, budovatelskobojovou strategii s dosti povedenými zvuky.

Z ostatních zajímavých her můžu doporučit oba díly Papa sangre, inquisitor či Hatchi, hru stylu tamagotchi.

Ostatní

Zbytek záleží už jen na vás.
Sociální sítě twitter a linkedin mají své aplikace přístupné pro nevidomé, taktéž všechny české velké banky mají svou aplikaci, mají je i operátoři O2, Vodafon a T-mobile.
Pokud holdujete rozváženému jídlu, nainstalujte si Damejidlo.cz a slyšel jsem, že svou vlastní aplikaci má i MC donald.
Na závěr doporučuji nainstalovat aplikaci České aplikace, což je katalog aplikací vyvinutých u nás a může tak sloužit jako další zdroj.

PF2014

všude bílo, tuhý mráz, zima přišla mezi nás.
Vzduchem vločky létají, k zemi tiše padají.
Je jich stále čím dál víc, není skrz ně vidět nic.
Pod sněhem spí stuhlá zem, tiše sní svůj zimní sen.

Na kopci se lesík tyčí, mezi stromy vichr fičí.
Jako cukr bílý sníh, tvoří polštář na větvích.
Mezi smrky, duby buky, není slyšet žádné zvuky.
Všechno v lese tvrdě spí, v této době vánoční.

Dvě osoby lesem kráčí, s sebou těžké sáně vláčí.
Smrk s praskotem k zemi míří, kolem bílé vločky víří.
Na sáních strom z lesa vlečou, až z nich stružky potu tečou.
Sjíždí dolů do doliny, zpátky do své domoviny.

Mezi kopci dědinka, krčí se tu malinká.
Domků jenom několik, v prostřed malý kostelík.
Ticho halí dědinu, v tuto ranní hodinu.
Syn a otec domů míří, ze dveří se teplo šíří.

Atmosféru sváteční, tvoří stromek vánoční.
Z něj se šíří vůně lesa, radostí všem srdce plesá.
Děti smrček ozdobí, dneska vůbec nezlobí.
Večer příjde Ježíšek, každému dá balíček.

Venku už se setmělo, sněžit také přestalo.
V tuto dobu po vesnici, vyhrávají koledníci.
Když jim zima brání hráti, pijí vodku na zahřátí.
Pokud vodky není více, pomůže jim slivovice.

Kapr se na pánvi smaží, pomáhat se všichni snaží.
Dobrý salát bramborový, na stole si klidně hoví.
Krásné písně vánoční, také domem tiše zní.
Nastává večeře hodina, sešla se celá rodina.

V pokoji už stromek září, děti radostně se tváří.
U stromečku všichni stojí, koledy si prozpěvují.
Pak už ze všech krabicí, mizí papír balící.
Všude je ho plná zem, dárky, ty se líbí všem.

Večer ke konci se chýlí, začal padat snížek bílý.
Všichni ke kostelu míří, zvuk zvonu se tichem šíří.
Půlnoční mše začíná, přišla celá dědina.
Všude hoří svíce jasně, kostelní sbor pěje krásně.

Slavnostní mše je už konec, na věži zas zvoní zvonec.

Všichni už se rozcházejí, v teple doma býti chtějí.

A vánice zuřivá, jejich stopy zakrývá.
Sněží stále čím dál víc, vidět není vůbec nic.

Přeji tímto všem čtenářům klidné vánoce, prožité s těmi nejbližšími. Do nového roku jen to nejlepší, hodně optimismu a úspěchy v pracovním a osobním životě

O macbooku

konečně mám hvíli času a tak se dostávám k tomu, napsat nějaké krátké dojmy z nového Macbooku air, který jsem přesně měsíc před Vánoci dostal na příspěvek od státu jako pomůcku.

Začnu popisem vzhledu. Hned jak jsem dostal mac do ruky, učaroval mi. Je tenký lehký a hrozně mi svými kulatými hranami připomíná iphone 5s.
Klávesnice je parádní, reaguje dobře, vůbec se do ní nemusí nijak mlátit a já si na ni zvykl naprosto okamžitě.
Jedinou mini vadou na kráse je občasn vypadnutí magnetického konektoru na napájení, ale to si člověk zkrátka musí jen dávat pozor.
A pokud má člověk ostřihané nehty hodně, je občas problém počítač pohodlně otevřít, odklopit víko.

Se softwarem je to už ovšem větší (psina).
Počítač sám je svižný, nijak se neseká, třeba mě dost nadchlo jak rychle se přehrávají videa na youtube a vůbec všude jinde, třeba i ve VLC.
Taky je nádhera to, jak rychle počítač startuje a to jak z uplného vypnutí tak z režimu spánku, SSD disk dělá fakt hodně, dříve jsem nic takového neznal.
Hrozně se mi líbí organizace složek v počítači a způsob jakým se instalují aplikace.

Horší už je ovšem utilita Voiceover, která je do macu vestavěná přímo od Applu, takže počítač mluví už od první instalace.
První problém je odezva. Mezi stisknutím příkazu, třeba šipky vpravo a vlevo a následným vyčtením objektu pod kurzorem je docela malá pauza, asi půl sekundy, ale pro někoho, kdo byl z windows zvyklý na okamžitou reakci je to docela děs.
Naštěstí se tohle děje jen při procházení prvků v oknech, při editaci textu je to uplně v pořádku.

Pak je taky docela hrůza, co udělali s českým hlasem. Z hlavy teď přesně neřeknu co, ale to, jak Zuzana čte některá slova a zkratky je prostě příšerné.
Jinak moc výhrad k ovládání odečítače jako takového nemám, je třeba si jen zvyknout na uplně jiné postupy než ve windows.

Jediná věc, co mě tedy na celém macu a systému opravdu štve je nemožnost číst soubory ve formátování pro windows, třeba texty z digitální knihovny a tak podobně. Zatím jsem neobjevil jednoduchý způsob, jak texty převádět.

Ostatní je snesitelné, ovládat se to zdá, chybu s pomalou odezvou snad v příštích verzích systému taky opraví. Měl jsem trochu obavy, ale naučit se s tím dá a jak si člověk zvykne, jde už vše opravdu dobře.
A p.s. za tu dobu, co maca mám se mi ani jednou nesekl, u PC s win se mi to stávalo tak pětkrát denně.

Audiodefence: zombiearena, zombiemela jen se sluchátky

O audiohrách jsem už tu kdysi na blogu psal, ale text se týkal většinou her pro nedotyková zařízení, PC.
Dnes bych rád na tomto blogu představil audiohru, která se hraje na zařízeních se systémem iOS, takže se ovládá kompletně dotykovými gesty.

Hra se jmenuje Audiodefence, stojí za ní vývojářské studio Somethinelse
Ve hře se střílí zombie a to tak, že se pomocí přejíždění prstu po displeji telefonu doprava nebo doleva hráč natáčí po směru zvuku potvor a když má protivníka přímo před sebou, prostě ťukne na střed displeje a tím nemrtvého zastřelí.
Zdá se to jednoduché, ale vůbec to tak není. Autoři to vymysleli tak, že se postava může otáčet v kruhu takže může udělat celých 360 stupňů a pokud člověk dobře neposlouchá, může se stát, že je zombie úplně někde jinde, třeba i za vámi

Druhou možností je naklánět telefon doprava nebo doleva, při držení na šířku a spoléhat se tak při zaměřování na giroskop.

Kdyby šlo ale jen o pusté střílení jednoho zombíka za druhým, byla by to určitě nuda.
A proto vývojáři zakomponovali do hry kupu zajímavých, srandovních a zpestřujících věcí.

Hned první věc, které si všimnete, je úžasná kvalita veškerých zvuků.
Od tuze vtipně drsného týpka, který vás provází tutorialem přes opravdu nechutné zvuky zombíků, kteří vás likvidují až po dobře znějící zbraně, je to opravdu zážitek pro uši.

Druhou věcí navíc jsou hned dva módy střílení.
Buď nekonečná mela, kdy prostě likvidujete jednu zombii za druhou, nebo výzva, kde plníte různé úkoly, např. střílíte a střílíte a najednou vám ten zákeřný parchant, co vás provází pustí do uší vrčící generátor či gramofonovou desku a pokud má člověk zombie pořádně slyšet, musí se střelbou těchto rušivých elementů zbavit.

Jak se probíjíte hordami nemrtvých, dostáváte za zásahy mince, občas se v herním prostoru objeví cinkající diamanty a nebo uslyšíte zvuk hracího automatu a když jej sestřelíte aktivuje se nějaká jednorázová superzbraň která více či méně zombíků naráz zlikviduje, například ohňostroj či generátor elektrického výboje a tak různě.

Zombií je více druhů, zombipes, zombík s motorovkou, pšoukající zombík, do kterého když střelíte, exploduje a vám na pár sekund zalehne v uších a ještě pár dalších.

Zbraní je také celá přehršel, revolver, vrhač granátů, sonické dělo a nechybí ani bazuka.
Za nasbírané mince můžete zbraně upgradovat, takže mají větší efektivitu, rozptyl a tak podobně. To samé lze mimochodem i u superschopností, za mince lze zvýšit jejich účinost

No a na závěr mé dojmy.
Hraje se to dobře. U ovládání preferuju dotykovou verzi, natáčení telefonu do stran nefunguje úplně dobře a než jsem si vše přenastavil, byl jsem vždy po pár sekundách mrtvý.
Je to svižné, nemusí se u toho přemýšlet, ne tedy moc, spíš se musí poslouchat, stíhat se otočit správným směrem, dávat pozor aby nedošla munice a stíhat přebíjet dřív, než vás zombie dostanou.

Jedinou chybou celé hry je tak to, že na starších zařízeních občas spadne.
Někomu se možná bude zdát problém i cena, hra stojí v přepočtu něco přes 400 KČ.
Já si ji ale koupil a vůbec toho nelituji.
A jak psal jeden člověk na fórum applevis, tahle hra je sice primárně určena pro nevidomé, ale to neznamená, že se u ní nemohou bavit i vidící, kteří si tak alespoň mohou vyzkoušet, jak se hraje na mobilu jen pomocí sluchu, sluchátka jsou samozřejmě podmínkou.

Užijte si tedy zombie a těším se v komentářích na dojmy a zážitky.
Odkaz do Appstoru je
TADY
A odkaz na podcast, kde hru demonstrují je Tu v angličtině
Tak zombiím zdar.

O střední škole pro nevidomé

Co mi dala střední škola.

Včera mi zas po delší době napsala má třídní ze střední školy a poprosila mě, zda bych jako bývalý absolvent byl ochoten napsat pár řádk o tom, jak se mi studium na střední líbilo, co mi přineslo a tak vůbec coby bývalý student zavzpomínal.
Já samozřejmě rád souhlasil a rovnou jsem si řekl, že z toho udělám další blogpost, když už delší dobu absolutně nevím, o čem psát.

Řeč kolektiv

Ve třídě nás bylo devět přičemž to jeden student v průběhu studia vzdal.
Já si docela sedl se všemi, s některými víc, s některými méně, ale žádné konflikty jsem s nikým neměl.
Byli jsme ve třídě úplně nevidomí jen dva a co já můžu říct, tak to osobně pro mě žádná překážka nebyla, to že mi občas někdo zapoměl říci, že přestěhoval židli a já se někde o něco přerazil, to se stává docela běžně každému nevidomému, který pobývá mezi samými vidícími.
Nejlepší zážitky mám samozřejmě ze školních výletů, ať už jsme jeli do Chorvatska nebo jen do Křtin u Brna, vždycky to byla paráda a já budu na tyhle akce vzpomínat ještě dlouho.

Vyučující

Na vyučující mám vzpomínky docela různorodé.
Naše třídní byla asi nejlepší učitelka, jakou jsem kdy měl. Sice byla přísná a jak někdo něco neuměl, (měli jsme ji na ekonomiku a účetnictví) tak neměla slitování, na druhou stranu,když někdo něco prostě nepochopil a potřeboval vysvětlit ať už kvůli tomu, že na něco neviděl, nebo že mu bylo něco nejasné, byla vždy ochotná a schopná pomoci, poradit, ukázat a vysvětlit.

Naproti tomu matikář byl docela zvláštní člověk, vážící asi 100 KG, kromě učení byl nějaký brontosaur či skaut, takový ten přírodní člověk co klidně přišel do třídy s botama od hlíny z nějaké bůhvíjaké ekovýpravy.
Byla s ním sice sranda, ale jak došlo na vysvětlování látky, byl problém, nepochopil jsem od něj nic. Jednak moc neuměl vysvětlovat a druhak jsem já na matiku levý až hrůza.

No, nevadí, sice neumím moc středoškolskou matematiku, ale na druhou stranu, maturita z toho nebyla, takže ve finále žádná hrůza.

Nejvíc mě na střední škole ze všech učitelek naučila asi angličtinářka.
Byla přísná, nutila nás mluvit pokud možno jen anglicky, což se ve finále ukázalo jako naprosto správný způsob, ze středoškolské angličtiny jsem si asi odnesl nejvíc ze všeho učiva za celé čtyři roky.

Bavila mě ruština, učitel byl takový kliďas a pohodový člověk. Sice se nám učebnice ruštiny tiskly do brailla vždy lekci po lekci a někdy se to prostě nestihlo, ale ten předmět mě bavil, mám rád jazyky a ruština zní tuze krásně.

Bohužel mě totálně zklamala informatika.
Paní učitelka nějak asi zaspala dobu a zapoměla, že má ve třídě nevidomé, takže jak měla vysvětlit nějaké klávesové zkratky specifické pro ovládání počítače s odečítačem obrazovky, byla ztracena a my si tak museli vše dohledávat formou samostudia.

Nejpřísnější učitelka na škole byla češtinářka a se mnou měla trápení tuze veliké.
Literaturu jsem se učil tak na půl, slohovky mi nikdy moc nešly a jak mi jde gramatika ani nemusím popisovat.
To, že jsem odmaturoval jen s odřenýma ušima je spíš dílem štěstí.

Ostatní

Co si ze středoškolských let pamatuju nejvíc byl hrozně fajn lyžák v prváku, školní výlet do Křtin a supr týdenní pobyt v chorvatsku ve třeťáku.
Docela nezapomenutelná byla celá tá věc s maturitou, otázky, příprava, zkoušení, nervování se, dohadování se na maturitní ples a pak to veliké finále s komisí, nervy a nakonec známkami.
Kdo to zažil, ví určitě, o čem píšu.

A na konec jeden negativní zážitek, to když se kdosi z vedení rozhodl, že by si studentíci měli užít dávky výchovných filmů a vytáhli nás na německy dabovaný film s titulky se jménem Malý nácek.
To, že půlka studentů se němčinu neučila a že velká část studentů na titulky neviděla asi ten horlivec z vedení zapoměl.
Po akci se pak kdosi oháněl tím, že nevidomí mají přece vidící spolustudenty, kteří jim titulky budou číst, ale zkuste si někdy zavázat oči, pustit si cizojazyčný film a požádat partnera či partnerku, aˇvám čte titulky a ještě popisuje děj. Samozřejmě vražedná kombinace.

Na konec

Na střední škole se mi líbilo.
Kolektiv byl fajn, učení docela taky a těch pár nedostatků se nějak zkousnout dalo.