Už vím proč? Samsung galaxy S3 poslepu, recenze.

V sobotu jsem si z berlínské campusparty přivezl domů nejnovější telefon od Samsungu na týdenní testování, v rámci o2 akce Už vím proč, kdy nějaký telefon testuje postupně řada zájemců a své postřehy pak sepisují do článků a na soc. sítě, hlavně twitter.
V této recenzi se tedy zaměřím na nejnovější smartphone od Samsungu z pohledu nevidomého uživatele. Mám zkušenosti jak se systémem android, tak se systémem IOS, mým primárním telefonem je iphone 4. Spousta lidí se mě ptá, jak je na tom android v porovnání s iphonem z hlediska přístupnosti pro nevidomé a i na tuto otázku se budu snažit odpovědět.

jaký je na omak?

Když mi telefon doslova a do písmene vypadl do klína z krabičky, první věc, která mě napadla byla: „Vždyť je to klon Galaxy Nexusu.“ Rozdíly tu určitě jsou, ale asi ne moc velké, vždyť i nejnovější Google telefon vyráběl Samsung.

Telefon působí v prvním okamžiku jako strašně široká a vysoká placka z umělé hmoty. Kovového na něm není nic a zařízení je tak dost tenké a lehké. Na druhou stranu bych se ale nedivil, kdyby po prvním menším pádu na zem něco někde křuplo nebo ruplo a telefon přestal fungovat.
Velký displej má však jednu nespornou výhodu. Velice dobře se na něm píše, o dost lépe než na iphonu 4, kde jsou klávesy tak natěsnané u sebe, že mám někdy chuť vyhodit jablko z okna. A rovněž nepochybuji, že větší displej by byl vhodný i pro lidi, kteří vidí, ale mají z nějakého jiného dúvodu problém se do kláves trefit, například jde o úplné nováčky s dotykovými telefony.
Na telefonu se nacházejí jen tři hardwarová tlačítka. Na dolním okraji displeje se nachází tlačítko home, které slouží k návratu na domovskou plochu. Na levém okraji se nachází regulátor hlasitosti, který se dá stisknout buď směrem dolů nebo nahoru. Přímo naproti ovládání hlasitosti se na pravém okraji telefonu nachází tlačítko pro zapnutí či vypnutí.

Tohle rozmístění mi vůbec nevyhovuje, vypínač jsem zvyklý mít na horní hraně, má ho tam iphone, měly ho tam obě staré nokie, které jsem měl. U S3 se mi dost často stává, že při stisknutí hlasitosti nahoru či dolů občas nechtěně stisknu i vypínač a telefon se zamkne.
Zbytek tvoří usb konektor na dolní hraně telefonu a 3, 5 MM jack na sluchátka na horní hraně. Usb slouží jak k spojení s počítačem tak jako nabíjecí kabel.

Kromě hardwarových tlačítek jsou nalevo a napravo od tlačítka home ještě dvě senzorová tlačítka. Nalevo je tlačítko menu a na pravo tlačítko zpět. Tlačítko pro menu funguje při delším podržení i jako tlačítko pro zobrazení vyhledávacího pole. Obě tlačítka jsou senzorová, takže nejsou součástí grafického prostředí telefonu, což znamená že nejsou čtena odečítačem. Při najetí na ně se ale ozve zvuk a telefon zavibruje, takže se dají najít snadno.

po prvním spuštění

Po prvním startu telefonu přišlo první zklamání. Google po vypuštění androidu 4.0 avizoval, že by mělo být možné ihned po prvním startu speciálním gestem aktivovat funkce pro nevidomé a člověk by měl tak možnost si vše nastavit sám. Leč chyba, zmíněné gesto nefungovalo a bůh ví, zda to bylo tím, že jsem jej nakreslil špatně, nebo tím, že jej samsung prostě do S3 nezabudoval. Zde bych chtěl zdůraznit, že v případě iphonu s tímhle problém nikdy nebyl, po prvním startu aktivace odečítače pro nevidomé fungovala vždy bez problému.

Telefon jsem tedy nastavil za pomoci vidící osoby, zadal jsem jméno a heslo do gmailu, přeskočil vytvoření účtu u Samsungu a počkal, až se mi do telefonu natahají všechny aplikace, které jsem měl na starém androidu „trvalo to asi půl hodiny, těch aplikací bylo asi 120.“ Potom, opět za pomoci vidící osoby jsem aktivoval službu talkback a režim průzkum dotykem, díky kterým jsem s telefonem mohl začít pracovat.

Telefon začal mluvit česky, v některé z verzí androidu 4.0.3 nebo 4.0.4 přidal Google bez jakéhokoliv předešlého oznámení či upozornění do systému český hlas, který má bohužel příšernou reakční dobu a několikrát mi telefon shodil. Prvním krokem byla tak doinstalace alternativního hlasu ze stránek projektu eyes-free, který má na starosti zpřístupnění androidu pro nevidomé. Jakmile byl hlas nainstalován a nastaven, vše už šlapalo plynule a svižně. A já se mohl pustit do zkoumání.
Nový android 4.0 přináší jednu zásadní novinku, ovládání telefonu pomocí dotykového displeje bez zrakové kontroly, přejížděním po displeji jsou čteny jednotlivé prvky a pokud chceme prvek aktivovat, prst zvedneme a klepneme na stejné místo, kde se objekt nachází. Chce to naučit se, trefit se do toho samého místa, jinak se nestane nic. Stejným způsobem se zadává i text na klávesnici.
Opět poznámka na závěr, Apple s českými hlasy nikdy problém na iphonu neměl, jakmile telefon nastavíte do češtiny, automaticky začne mluvit česky.

prostředí a výchozí aplikace

Prostředí telefonu je velice zvláštní. Domovská obrazovka a hodně standardně instalovaných aplikací je totiž navržena přímo od samsungu v ránci nádstavby touchvis. Po prvním spuštění mi na ploše začala vyskakovat nápovědná okna skoro po každém přejetí prstu a v aplikacích kontakty a telefon tomu nebylo jinak. Chápu, že je to určitě dobré pro vidící začátečníky se smartphony, ale mě osobně to docela dost štvalo.
Samotná plocha touchvis není pro nevidomé úplně nepřístupná, ale opět je tu pár háčků. Už od začátku se na ni nahraje spousta nesmyslů od samsungu a ty dost práci stěžují. Nechápu například, proč mi po ploše pořád lítá vidget s nabídkami aplikace Ssuggest, která se mi snaží doporučit pořád nějaké nové aplikace. Přidávání, upravování a odebírání vidgetů/ikon z ploch moc za pomoci odečítače nefunguje a já po dvaceti minutách frustrace přešel na alternativní launcher, který jsem používal už na starém HTC desire Z.
Navíc samsung si zde pohrál pěkně s gesty a ta, na která jsem byl zvyklý z čistého androidu zde fungovala jen napůl nebo nefungovala vůbec. Za všechny mohu jmenovat odemykací gesto, či pohyb dvěma prsty doleva či doprava pro přepínání ploch z aplikacemi. Někdy se plocha přepla, někdy ne a někdy se mi podařilo místo posunu mezi plo chami spustit náhodně nějakou tu aplikaci.
Stejně si Samsung pohrál i s klávesnicí, která občas se spuštěným odečítačem pro nevidomé vyvádí velmi podivné věci, seká se, čte znaky které nemá a různé podobné kousky. Po půl hodině šla pryč, nahrazena klávesnicí pro nevidomé přímo od Googlu.
A perlička k touchvis na závěr, po prvním spuštění se v menu všechny aplikace nacházejí programy v tabulkovém rozložení 4×4 ovšem v pořadí, které mi nedávalo absolutní smysl. A než jsem přišel na to, že typ zobrazení lze změnit, docela mě to už začínalo žrát.
Výchozí aplikace v prostředí touchvis fungují docela dobře. Nejpoužitelnější jsou zprávy/mms, telefon a kontakty. U kontaktů funguje procházení seznamu, vyhledávání, přidávání a úprava kontaktů stejně jako v čistém androidu. Telefonní aplikace je rovněž velice podobná té z čistého systému až na jednu docela zvláštní podivnost, číslice 2 na klávesnici se ohlašuje při přejetí prstem jako prázdné nepopsané tlačítko. Při probíhajícím hovoru jsou dobře ovladatelné i prvky pro zavěšení, přesměrování či přepnutí na hlasitý odposlech. V pořádku jsou i hodiny, tedy až na minutník, jehož nastavování je vyřešeno dosti zvláštním a pro běžného smrtelníka nepochopitelným způsobem.
Totální katastrofa je ale kalendář, pro mě docela zásadní aplikace. Nejen, že hlavní okno není vůbec přístupné, až na horní proužek, kde jsou naměstnaná tlačítka pro výběr kalendáře a přidání úkolu, ale aplikaci není vůbec jednoduché na telefonu najít. Člověk by čekal, že se bude jmenovat kalendář, ale ne, samsung musí být vyjímečný a udělal si z kalendáře Splánovač. Sečteno podtrženo, prohlížení kalendáře nejde, vytváření úkolú či upozornění je úkol přímo nadlidský a pokud by někdo nevidomý uvažoval o S3 a chtěl na něm používat kalendář, měl by si za ten systémový okamžitě začít shánět náhradu.
Nakonec ještě pár postřehů k ovládání domovské obrazovky s alternativním launcherem. Použil jsem gingerbreath launcher od autora Modacco, který je rychlý a jednoduchý na ovládání. Lze na něj docela dobře přidávat ikonky a i je odstraňovat, není to sice tak dobré, jako u systému IOS, ale pokud si člověk udělá představu o tom, kde kterou ikonku na ploše má, ty nové pak přidá celkem lehce. Jedinou nevýhodou tohoto launcheru je, že nehlásí číslo plochy, na které se nacházíte.
Ze začátku mi rovněž činilo potíže dostat se do oznamovacího centra, gesto k tomu určené funguje opět jen tak nějak napůl, naštěstí mnou používaný launcher má v menu možnost oznámení, která otevře notyfikace vždy.

ostatní aplikace

s příchodem androidu 4.0 přišla i možnost ovládat telefon jen pomoci dotykových gest a tak se zpřístupnila velká spousta aplikací z obchodu Google play.
Samotná aplikace Google play moc dobře ovladatelná není, o nějaké přehlednosti kategorií a podobně si můžeme nechat jen zdát, tady opět boduje Apple, jejichž appstore je použitelný stoprocentně bez problémů. Jediný způsob jak v playstore hledat je tak podle názvu konkrétní aplikace, který musíte znát.
Google plus, Google se poučil a Plus funguje takřka na 100%, je tu pár malých nedostatků, ale rozhodně je to lepší než to nic, co bylo v předchozích verzí a s nepřístupnou verzí pro IOS se aplikaci ani srovnávat neodvažuji.
Foursquare, je takřka totožné s tím v iphonu, jen pár ikonek je nahoře místo dole, ale ovladatelné je to celé stejně dobře jako v IOS.
Twitter, oficiální klient nepoužitelný, tweety nečte vůbec, přístupná alternativa je aplikace plume, která je navíc celá v češtině.
Mapy a navigace, oproti androidu 2.3 jsou nyní obě aplikace mnohem lépe ovladatelné a zpřístupnilo se větší množství informací, obzvláště při navigaci si člověk může udělat lepší představu o tom, za jak dlouho do cíle dojede, kde se nachází a kde bude příště odbočovat.
Čt24 aplikace funguje dobře, byly konečně popsány nepopsané prvky a ovládání je velice jednoduché.
Ivysílání, na 99% aplikace ovladatelná je, velkým problémem je ale spuštění vybraného pořadu, místo tlačítka přehrát je ohlášen jen obrázek, což by člověka, který má apluikaci v ruce poprvé mohlo dosti zmást.

A samozřejmě je tu spousta dalších programů, některé z nich jsou přístupné, některé ne. Pokud něco není přístupné, většinou se dá najít alternativa.

NFC

Novinkou v S3 je také technologie NFC, pro přenos dat na krátkou vzdálenost. Přiložíte k telefonu plastovou kartu s NFC čipem a můžete na ni nahrát třeba vizitku nebo nějaký jiný text. A pokud už nějakou kartu máte, můžete si s NFC aplikací k tomu určenou obsah karty přečíst.
Zaujala mě hlavně možnost vytvořit z karty vizitku, kterou stačí jen pak přiložit k telefonu druhé osoby a ten, pokud má samozřejmě NFC vizitku načte a člověk si ji může okamžitě uložit do svých kontaktů.
NFC je bezproblémové, jakmile se přiblíží k telefonu něco s NFC, telefon vydá zvuk a zobrazí dialogové okno s výběrem aplikace, která má nfc kartu zpracovat.

závěr

Čtyřkový android a jeho podpora dotykového ovládání je velkým plus telefonu. Na druhou stranu, dosti zmršené rozhraní touchvis a taky nic moc výdrž na baterii jsou minusy. Telefon bych osobně doporučoval někomu, kdo chce výkonný stroj, má rád velký displej a umí si hlavně poradit v situaci, kdy je třeba za nefunkční aplikaci dohledat náhradu. Pokud vám nevadí hledání alternativních launcherů a podobné kousky, včetně doinstalace hlasu z externího zdroje a ne google play, pak bych vám telefon doporučil. Pokud by jste ale chtěli funkční telefon už od začátku, byl by rozhodně vhodnější nějaký s čístým androidem, například nový Nexus.
Na závěr mi nezbývá nic, než velice poděkovat společnosti O2 CZ, která mi telefon zapůjčila.
Pavel Ondra

Týden v berlíně – kapitola druhá, zbytek Campusparty

další přednášky

Čtvrtek odpoledne mi zůstane v paměti asi na dost dlouho, přednáška o cyberpunku od izraelské geekgirl, velmi energické a velice extravagantní mi zůstane v hlavě ještě dlouho. Mluvila o filmech, knihách, technologiích, hackování, sci-fi a současnosti. No prostě něco pro mě.
Druhou odpolední přednáškou byla diskuze o budoucnosti audia, která byla ovšem tak špatně technicky zajištěná, že jsem diskutujícím na podiu nerozuměl a celé to bylo strašně únavné, což je ale docela škoda, tohle téma mě docela zajímá.
V pátek začal přednáškový cyklus prezentací od Microsoftu, která jakoby z oka vypadla té české, které jsem se účastnil v březnu. Povídalo se o windows 8, novém dotykovém rozhraní, o způsobu programování aplikací pro tento systém a o spoustě dalších věcí, které mě osobně ale stále nepřesvědčily, že by windows 8 měla být ta správná volba.
dále jsem se zúčastnil prezentace skupiny Internet society, která má za cíl to, aby byl internet stále přístupný, otevřený a svobodný pro všechny. Tohle téma se mi také docela líbilo, spíš jej tedy považuji za dost důležité a zásadní.
O internetu věcí, zajímavé a velice poučné, jak lze propojit obyčejné přístroje a stroje, jako jsou termostaty, meteostanice, ale i auta s internetem a co vše lze pak tímto spojením dosáhnout. Trochu mi to začíná připomínat ony filmy a knihy, o kterých se zmiňovala ta hezká izraelka „viz výše.“
Třešničkou na dortu byla prezentace skupinky španělů, kteří zkonstruovali podvodní roboponorku a něco nám o ní přišli říct. Já a kolega jsme navíc dostali možnost hmatové prohlídky s velmi podrobným výkladem, hrozně pěkný zážitek.
Sobotu odstartovala přednáška s názvem Blogging to change the world, kde přednášející na třech konkrétních příkladech ukázala, jak mohou bloggeři pomáhat v šíření autentických informací z takové divočiny, jakou je třeba Sirie nebo Etiopie. Velice zajímavý pohled do úplně jiné společnosti, než na kterou jsme tak zvyklí mi.
Hned poté jsme se přesunuli na přednášku, kde přednášející vyprávěl o tom, jak mají tradiční média vliv na ta nová, zmiňoval se o novinách, televizi, ale také o trendech na twitteru a jak se to vše pěkně motá a proplétá dohromady.
V poledne nastoupil na hlavní podium Sir Tim Berners Lee, zakladatel a vynálezce www. Vykládal o tom, proč si myslí, že by měl být web otevřen všem, o webových aplikacích a jaký je dle něj v nich potenciál a o spoustě dalších věcí.
Poslední a bohužel ne příliš vydařenou přednáškou campusparty pro mě yla přednáška o bbudoucnosti dnešních technologií, opět strašně špatně slyšitelná a zmatečná.

výlety

Čtvrteční noc jsme trávili opět v berlíně,tentokrát v menší skupině, zašli jsme si do tureckého bystra na kebab, někteří na carry vurst a vše zakončili po setkání s další částí CZcampuseros jedním či dvěma vychlazenými pivy.
Pátek byl opět ve znamení cestování, tentokrát jsme se zaměřili na okolí hlavního vlakového nádraží a prošli si i stanici samotnou, no když jsem si stěžoval, že má Praha velké nádraží, netušil jsem ještě, co mě čeká v Berlíně. Zastavili jsme se i na Alexanders platz u televizní věže a hodin, které zobrazují čas v různých světových městech.
Sobotní noc jsme už jen tak procházeli město, někteří ze začátku se zoufalstvím hledali nějaké místo se zásuvkami, po té, co nás vyhnali ze Starbucku, který zavírali. K tomu si dovolím ještě poznámku, na to, jak je Starbuck vychvalovaný tam mají to kafe na mě průměrné a nikdy to nenahradí ten pocit, kdy si uvaříte kafe sami doma v klidu a pohodlí. A nevyhodíte za to čtyři nebo bůhvíkolik eur.
Někteří táhli sobotu nonstop, vozili se metrem a Sbahnem, já osobně jsem to ale ještě s dalšími dvěma kolegy zapíchl kolem třetí hodiny ráno na letišti.

závěr

Campusparty se mi líbila. Dozvěděl jsem se spoustu nových věcí z různých oblastí, které mě zajímají a k tomu jsem si jako bonus jeešt+ě prošel centrum Berlína „foursquare odznak included.“ Každý den byl jiný, od rána do pozdního odpoledne se pořád něco děloa člověk neměl moc šanci se nějak nudit. Kromě přednášek a výletů mi taky asi v hlavě zůstane spousta zážitků z oblasti jídla, koblihy z dunkin donuts, kebaby a sobotní ochutnávka carry vurstu, které jsou v Berlíně tolik populární.
Sluší se rovněž poděkovat kolegům z výpravy CZcampuseros, kteří nám nevidomým dělali doprovod a i tak obecně pomáhali. Vyjmenovávat je tu všechny nebudu, nerad bych aby si pak někdo říkal, že jsem na něj zapoměl, ale všem vám patří můj dík.
Pavel Ondra

Týden v Berlíně – kapitola první, první dva dny na CPeurope

odjezd a první kroky

O úterku se toho napsat moc nedá, vstávání v šest ráno a přesun na ÚAN Florenc patří k těm méně příjemným částem akce a následná cesta v autobuse, kterou jsem z 90% prospal také zajímavá nebyla. Zato ihned po příjezdu se začaly dít náramně zajímavé věci.
Jakmile jsme vystoupili do horkého berlínského odpoledne, zjistilo se, že se někde ztratily ze seznamu jména účastníků, kteří jeli s výherci O2 soutěže jako doprovod či společnost a tím nastaly velké zmatky u registrací. Popisovat celý proces nemá smysl, výsledkem byly nakonec kartičky pro všechny, které nás opravňují ke vstupu do prostorů CP a slouží i jako pojistka proti krádeži laptopů a netbooků, takže vše dopadlo dobře.
Stanové městečko se nachází ve třech obrovských hangárech letiště Tempelhoff a navzdory mým počátečním obavám, že jsou stany malé a nic se tam nevleze se ukázalo, že po dni plném aktivit je každý tak unaven, že padne a usne téměř okamžitě.

přednášky

A teď k tomu hlavnímu, k programu. Přednášek jsem absolvoval šest, přičemž zmíním zatím jen dvě, které mě zaujaly nejvíc.
Copyright wars – přednášející velice srozumitelně vysvětlil, proč současné autorské zákony přestávají fungovat v dnešním digitálním věku a na pár příkladech áukázal také, proč si dnes raději lidé jdou stáhnout třeba TV seriál nelegálně z torrentu, než aby využili dostupných oficiálních služeb. Je smutné, že si jej nepřišli poslechnout místo nás spíše ti pánové tam nahoře, kteří všechna ta nesmyslná pravidla vytváří. Třeba by konečně pochopili, že výdělek jejich společností závisí především a hlavně na spokojenosti nás, obyčejných komzumentů.
Yossi Vardi Jeden z hlavních speakerů na CPeurope vykládal o tom, jak podle něj nejlépe založit startup, nebo novou firmu. Jde o izraelského investora, který pomáhal s investicemi do společnosti ICQ, takže s tématem určitě má hodně zkušeností. Vše podal velmi zajímavým a místy humorným způsobem a rady, které určitě poslouží novým zakladatelům se často hodily i nám, ostatním lidem. Navíc na mě zapůsobil nejvíce ze všech, svým stylem vystupování a přednesem a to dokonce lépe, než včerejší Paulo coelho.
Jinak jsem během party navštívil ještě keynote zmiňovaného Paula Coelha, přednášku o free softwaru, přednášku slečny o audiopodcastech, mimochodem velmi energická mladá dáma a nakonec jsem si poslechl něco o seskupení berlínských žen, které začaly podnikat v oblasti technologií a sdružily se pod organizací Berlin geekettes.

ostatní a závěr

Včera v noci jsme s ostatními CZcampuseros také podnikli i výlet do Berlína, zastavili se u Braniborské brány na náměstí Podsdammer platz a přes Sony centrum vše završili na druhém náměstí, tentokrát Alexanders platz.
Všeobecně se dá říct, že zázemí je tu fajn, sprchy mají sice studenou vodu, ale na nic jiného si já osobně nestěžuji. Jídlo je dobré, vody dostatek, elektrických a síťových zásuvek je tu až až a všude kolem pobíhá a prochází se spousta stejně technologicky nadšených campuseros, jako jsem já.
Další článek čekejte po zítří, kdy budu mít za sebou další sadu přednášek.
Pavel Ondra

Týden v Berlíně – kapitola nultá, předehra.

Co a proč?

Na začátku prázdnin jsem vyhrál od společnosti O2 CZ dva lístky na Campusparty v Berlíně, festival, který se točí kolem technologií, mobilů, soc. médií, ale i takových věcí jako je astronomie a biotechnologie. Kromě mě se z česka do Berlína na letiště Tempelhoff vypraví ještě dalších asi 200 lidí a také odhadem 10000 nadšenců z celého světa.

Na akci na nás čeká spousta přednášek a konferencí na nejrůznější témata a také se budeme moci poznat s lidmi kteří mají podobné zájmy jako my. Navazování nových známostí a získávání zkušeností, to je hlavní důvod, proč do Berlína jedu. Tím druhým je také to, že bych si rád prohlédl některé pamětihodnosti města a zažil Berlín, jak se říká, na vlastní kůži.

Na co se chystám

Pro představu, o čem Campusparty je, vypíšu zde pár témat, která jsem si z programu během včerejšího dne vybral. Je to seznam čistě osobní a předběžný, není zaručeno, zda se na všechny akce dostanu.

Copyright wars in 21st century – téma je jasné, duševní vlastnictví, autorská práva a vše, co s tímto nanejvýš horkým a aktuálním problémem souvisí.

Podcasting – Pro mě jednoznačná volba, drtivá většina přednášek se soustředí na obrázky, videa a podobně, pro mě jako nevidomého je téma o audio podcastech opět jednoznačná volba.

Internet of things – O tom, jak se internet z počítačů dostává čím dál víc do ostatních zařízení, spotřebičů, automobilů a podobně.

The life of a Cyborg – Přednášející je barvoslepý člověk, který si zkonstruoval elektronické zařízení, díky kterému může barvy místo zraku vnímat sluchem.

Ostatní přednášky budou na témata, jako je rozhraní mezi lidským mozkem a počítačem, výzkum planet podobných zemi mimo sluneční soustavu a spoustu dalších.

Chcete sledovat?

Vlastníte-li účet na twitteru, můžete mé zážitky a postřehy číst přes účet @pavelondra2005

Chcete-li číst přízpěvky od všech čechů na akci, doporučuji opět twitter účet @CZcampuseros a pro přízpěvky ode všech lidí z celého světa sledujte hashtag na twitteru #CPEurope

Pokud twitter nemáte, můžete číst blogové přízpěvky na adrese www.czcampuseros.eu

Čeští účastníci jsou na twitteru velmi plodní a tak se určitě dočtete spoustu zajímavých věcí. Spousta z nás, včetně mě bude samozřejmě i blogovat na web, takže pokud vás Campusparty zajímá, nebudete určitě o nic ochuzeni.

Netřeba dodávat, že hodně lidí bude určitě používat ke sdělování svých dojmů i služby instagram, spousta uživatelů dnes razí heslo, obrázek vydá za tisíc slov a nepochybuji, že hashtag na instagramu #CPEurope bude pro fotonadšence rovněž velice bohatým zdrojem informací.

Závěr

Těším se do Berlína, dozvím se spoustuzajímavých věcí, doufám, že potkám zajímavé lidi a rovněž bych rád při poznávání krás německé metropole získal městský odznak na geolokační službě foursquare, po Pařížském můj druhý v pořadí.

Takže čtěte twitter, blog, koukejte na instagram a v příštím přízpěvku doufám již z Berlína naviděnou.

Pavel Ondra