Spotify, rádio na přání poslepu

Když se řekne v Česku mp3, nebo hudba na počítači, vybaví se většině lidí ulož.to, nebo youtube.
Youtube tu řešit nechci vůbec a o ulož.to si myslím své, i když je dle zákonů stahování hudby odtud legální, je takový postup dle mě minimálně dosti nefér vůči umělcům.

Když přišly Apple iTunes, začalo se nám blýskat na lepší časy, jenže ne každý čech si samozřejmě může dovolit něco, jako je iPod, iPad, či iPhone, o macbooku ani nemluvě a instalovat iTunes na windows je podle mě čisté zlo.

Takže, když ne iTunes, když ne ulož.to, co tedy? Odpovědí by mohla být hudba Googleplay, která osobně mě příjde docela cenově dostupná a vzhledem k tomu, jak se u nás čím dál víc šíří Android tipuji, že by se mezi lidmi mohla i rychle uchytit.

O hudbě Googleplay však dnes psát nebudu.
Tento text je o službě, která je v zahraničí už pěknou řádku let a mezi lidmi je i hodně populární.
Služba se Jmenuje Spotify a donedávna jsme si o ní mohli leda tak nechat zdát, stejně jako spousta dalších amerických hudebních a filmových služeb nebyla v česku vůbec dostupná.

To se však již brzy změní, Spotify by mělo u nás být dostupné zřejmě ještě do konce tohoto roku.
Na twitteru se objevili lidé, kteří dostali pozvánky do uzavřeného testu před startem služby.
A nebyl bych to já, abych se v tom nezačal vrtat a šťourat, samozřejmě mě zajímalo, jak funguje Spotify v kombinaci s odečítači pro nevidomé na počítačích a mobilech.

Výsledkem byl e-mail, který mi přišel někdy minulý týden, ten obsahoval kromě odkazu s pozvánkovým kódem i návod, jak Spotify zprovoznit na počítači, Androidu a iOS.
A tak jsem se okamžitě pustil s nadšením do testování a zde vám přináším své dojmy.

Celý příspěvek

Můj pohled na cesty

Osvětě asi tento týden nebude konce.
Právě se mě dnes zase kdosi zeptal, jak to vlastně dělám, že po cestě nezabloudím a divil se, že to vůbec zvládám a cože sebou nemám průvodce. Kdybych měl tyhle udivené komentáře a dotazy spočítat, asi bych se nedopočítal.

A tak proč si jen tak nenapsat článek o tom, jak to já mám vlastně s tím cestováním, orientací v prostoru a tak podobně.

Píši to ze svého subjektivního pohledu, možná, kdbyby jste se zeptali někoho jiného, řekl by vám taky něco trochu odlišného.

Celý příspěvek

Fleksy, flexibilní psaní na androidu.

Fleksy – flexibilní psaní míří na android

O tom, že psaní na dotykovém telefonu je v dnešní době snad již jediným větším úskalím pro nevidomé uživatele jsem se na tomto blogu již zmiňoval, tenkrát to bylo jako reakce na článek
České televize o tom, jak jsou
nevidomí bezradní z dotykových telefonů.


úvaha na toto témase tehdy setkala s docela velkým zájmem, za což jsem velice rád.

V souvislosti s dotykovým psaním jsem se také v tomto
článku zmínil o aplikaci fleksy, toho času pouze pro iOS, která by měla být možnou odpovědí na požadavky nevidomých pisálků.

Doba pokročila a já se vrátil k systému android.
A včera mi přistál ve schránce e-mail, který mě i přes pozdní noční hodinu dokázal ještě na další hodinu udržet vzhůru.

Klávesnice fleksy se ve své první betaverzi dostala na android a to pro otevřené veřejné testování.
Jedinou podmínkou je přihlášení se do
této Google plus skupiny a postupovat podle instrukcí, tam uvedených.

Já tak učinil včera kolem půlnoci a tzde jsou mé první postřehy o klávesnici Fleksy na systému Android.

Celý příspěvek

Tmavomodrý víkend

Letos, stejně jako loni, předloni, před před loni… a tak dále, se konal, již 24. ročník hudební přehlídky nevidomých hudebníků a souběžně s tím i výstava kompenzačních pomůcek pro zrakově postižené, Tmavomodrý festival-.

Ten letošní byl pro mě trochu jiný a opět, jak je mým zvykem, se o své dojmy krátce podělím.

Celý příspěvek

PDF to speech

Pokud vám na androidu, stejně jako mě, chyběla nějaká aplikace pro čtení textových souborů ve formátech doc, txt a pdf, zdá se, že se objevilo velice dobře použitelné řešení.
Jde o aplikaci PDF to speech od vývojáře practical apps.
Má verzi zdarma a verzi pro, která stojí 69 KČ.
Jaký je mezi nimi rozdíl autor neuvádí, soudím ale, že free verze bude obsahovat nějaké reklamy.

Celý příspěvek

mobilní rezervace LE poslepu

Minulý týden představila svou mobilní aplikaci pro platby jízdenek společnost Student agency, dopravce Leo express tak učinil již o něco dříve a já jsem se rozhodl, že se o zkušenosti s jejich aplikací podělím také.

Aplikace od LE umí prakticky to samé co aplikace žlutého dopravce. Zatímco jízdenky od SA můžete nakupovat pomocí kreditové jízdenky, ale ne pomocí platební karty, u aplikace od LE je tomu přesně naopak, máte-li kreditovou jízdenku, rezervaci a nákup neprovedete, s platební kartou zaplatit ale lze.

Obě aplikace jsou staré jen několik týdnů, ta od SA je dokonce prezentována zatím jako beta, takže je v této fázi brzo zoufat si, že nelze platit tak nebo jinak, pevně věřím, že oba dopravci přijímají podněty uživatelů a vše v nejbližší době doladí a vypilují.

Pojďme si ale nyní projít, jak funguje aplikace společnosti Leo express a to hlavně se zřetelem na přístupnost pro nevidomé uživatele a to na platformě Android.

základní popis

Aplikace je rozdělena do tří sekcí. Profil, hledání a košík. Přepíná se mezi nimi tlačítky na horním okraji displeje, přičemž pořadí je přesně takové jak zde uvádím, tj. zleva, profil, hledání a košík. Hned zde je první problém s přístupností, názvy tlačítek na liště nemají žádné popisky, takže odečítač tu jen nesmyslně čte „tab image,“ což nevidomému neřekne o tlačítku nic.

Sekce profil umožňuje přihlásit se do svého účtu Leo express, registraci odtud ale neotevřete. Pokud jste přihlášeni, vidíte zde stav vašeho kreditu a své ostatní údaje na profilu.

Sekce hledání slouží k rezervaci a nákupu lístků a věnovat se jí budu v samostatné části.

V sekci košík pak vidíte všechny vaše rezerva ce.

kupujeme jízdenku

Nákup jízdenky začíná na hlavní obrazovce, která obsahuje prvky pro výběr startovní a cílové stanice, data odjezdu a vlakové třídy.

Start a cíl se vybírá jednoduše, klepneme na název stanice vedle popisku odkud či kam a v seznamu, který následně vyjede, vybereme požadované město. Editační pole tu nenajdete žádná, vše se musí vybírat ručně.

Datum se vybírá stejně, jako kdekoliv v systému a i výběr vlakové třídy je jednoduchý, pomocí přepínačů volíme mezi economy, business či premium. Pro pokračování slouží tlačítko vybrat jízdenky.

Druhým krokem je výběr typu jízdného. V seznamu jsou zde různé typy průkazů a slev a u každého můžete zvolit libovolný počet cestujících. K tomu slouží dvě tlačítka vedle každé položky, plus pro přidání a minus pro odebrání.

Počet vybraných cestujících ke každému typu jízdného je ohlášen číslem u dané položky.

Problém tu je s tlačítky plus a minus, ta opět nemají žádné popisky, symboly jsou znázorněny graficky. Uvítal bych tedy popisky typu přidat/odebrat.

Pro pokračování do třetího kroku rezervace slouží tlačítko potvrdit jízdenky.

Třetím krokem je výběr času odjezdu. Dají se zde volit znovu i dny, vzhledem k nepřehlednosti okna bych tuto možnost nedoporučoval, datum zvolím raději hned na úvodní obrazovce.

Jinak je to jednoduché, v seznamu je vždy položka s časem odjezdu cena a čas příjezdu. U ceny bych možná uvítal i slovní popis „KČ,“ občas se mi totiž stává, že se mi všechny ty číselné údaje trochu pomíchají.

Po kliknutí na vybraný čas se dostaneme do sekce nastavení spoje. Ta slouží jednak jako rekapitulace všech informací o spoji a jízdence, ale také jako místo, odkud mohu vybrat sedadlo.

Systém při rezervaci vybere sedadlo sám. Pro zjištění výběru slouží položka s názvem typu jízdného a popiskou s číslem sedadla. Vypadá to např takto: „osoba ZTP, seat-image A216.“ Osobně bych zde uvítal něco srozumitelnějšího, popisku např. vybrané sedadlo a216.

Máme-li vybraných více cestujících, např. osobu ztp/p a průvodce ztp/p, sedadla se vybírají pro každého zvlášť.

Pokud na položku cestujícího klikneme, otevře se obrazovka s možností výběru vlastního sedadla. Funguje to tak, že sedadla, která vybrat nelze nereagují na kliknutí a ta, která lze vybrat reagují. Potvrdíme tlačítkem hotovo.

Máme-li vybrána všechna sedadla, z okna nastavení spoje se přesuneme dále tlačítkem potvrdit. Pro zaplacení se musíme z horní lišty přepnout do košíku, systém nás totiž po stisknutí tlačítka potvrdit hodí zpět na úvodní obrazovku s výběrem stanic.

Posledním krokem je tedy zaplacení. To se provádí v košíku tlačítkem zaplatit. Systém vás vyzve k souhlasu s obchodními podmínkami a je zde i uveden způsob platby, zatím jen kreditní karta. Po potvrzení tlačítkem zaplatit ještě zadáte e-mail, na který vám jízdenka dojde a následně jste přesměrováni do webové aplikace České spořitelny, kde se provádí samotná platba.

Na androidu 4.2.2, v systémovém prohlížeči bohužel platební brána ozvučena není a donutit aplikaci Leo, aby mi platební systém otevřela třeba ve firefoxu se mi nepodařilo.

Vyplývá z toho tedy jediné, v současném stavu si sám jízdenku zaplatit nemůžu. Budu tedy velmi rád, až přibude možnost platit z kreditu LE, tam by nic, jako neozvučené platební brány hrozit nemělo.

Závěr

Několik neozvučených tlačítek, pár nesmyslných popisků a konečné zklamání v podobě nemožné platby zatím bohužel dělá aplikaci nepoužitelnou. K čemu mi je, že si vyberu spoj a rezervuji jej, když si ho nemůžu nakonec zaplatit? Opravdu se tedy těším, až budu moci jízdné platit z kreditu LE. Doufám, že všechny zde vypsané chyby se časem podaří vychytat a že aplikace bude časem plně funkční i pro zrakově postižené uživatele.

Poznámka na závěr, jak jsou na tom popisky u tlačítek ve verzi pro iOS nevím, platební brána České spořitelny by zde ale ozvučena být měla, s webovými oblastmi odečítač pro iOS nikdy problémy narozdíl od androidu neměl.

žluté vlaky a autobusy mají mobilní aplikaci

Kdo z nevidomých někdy narazil na rezervační systém Student agency či Regiojet na webu, dá mi jistě za pravdu, že koupit si lístek do vlaku či autobusu a vybrat si přitom i sedadlo je výkon dosti obtížný. Když jsem toto prováděl já poprvé, létala u toho slova, která tu publikovat nemohu.

Naštěstí to vypadá, že se situace změnila rapidně k lepšímu, alespoň pro majitele telefonů se systémem Android. Společnost Student agency totiž právě do obchodu play uvolnila oficiálního mobilního klienta pro rezervaci vlakových i autobusových jízdenek.

Aplikace je téměř plně přístupná pro nevidomé uživatele a dle slov lidí ze společnosti Student agency by brzy měla následovat i verze pro iOS.

Jak to vypadá?

Po stažení a instalaci z Gplay se objeví okno, ve kterém zadáváte číslo kreditové jízdenky a heslo. Aplikace bez přihlášení neumí jízdenky platit, musíte mít tedy kreditovou jízdenku a nabitý kredit, např. platební kartou lístek nezaplatíte.

Po přihlášení jste na stránce s profilem, kde vidíte všechny informace o sobě a vaší kreditové jízdence, vše srozumitelně napsané a čitelné.

V dolní části okna je pak lišta, na které jsou tlačítka, těmi přepínáte sekce aplikace. Z leva jsou to: hledat spoj, historie hledání, jízdenky a profil.

Z posledního odstavce je zřejmé, že i tato dolní lišta má tlačítka všechna popsaná a přístupná.

Sekce historie hledání a jízdenky obsahují pak jednoduché seznamy s vašimi posledními hledáními či jízdenkami, které máte rezervované/zakoupené. Jízdenky zde lze samozřejmě i stornovat.

kupujeme jízdenku

Nákup se provádí v sekci hledat spoj. Zde jsou nahoře nejprve tlačítka, kterými vybíráme, zda chceme jízdenku jednosměrnou nebo spáteční, obě správně popsaná. Pod nimi vedle sebe tlačítka odkud a kam a pak prvky, kterými vybíráme datum odjezdu, případně příjezdu a počet cestujících a jejich tarif.

Klepneme-li tedy na tlačítko odkud, vyjede nám seznam stanic, kterým můžeme projíždět, nebo můžeme zapsat část názvu stanice do pole v horní části displeje. Výběr stanice provedeme klepnutím na její název v seznamu. Logicky, stejný postup provádíme u výběru cílové stanice.

První ddrobná kritika je zde kvůli oněm dvěma tlačítkům. Bylo by lepší v hlavním okně vyhledání spoje udělat rovnou editační pole do kterých by člověk mohl zapisovat, proč kvůli zadání stanice ještě před tím klikat na tlačítko odkud/kam?

Zbytek je jednoduchý, výběr data funguje stejně, jako všude v systému a není nutné cokoliv složitě zkoumat a nad něčím hloubat, co a jak funguje.

Posledním krokem je výběr cestujících a tarifů, tady je vše opět jasné, v seznamu jsou čísla 1 až 6 a u každého cestujícího mu můžete vybrat jeho tarif, např. jedničce vyberete ztp/p, dvojce průvodce ztp/p. Stačí na číslo klepnout, vybrat tarif a klepnutím na něj vše potvrdit. Když jste hotovi, stisknete v dolní části displeje tlačítko hotovo.

Pro vyhledání spoje na hlavní obrazovce klikneme na tlačítko vyhledat. Vyjede seznam spojů, kde je datum odjezdu, počet volných sedadel, čas odjezdu a čas příjezdu. Je zde také informace o délce trasy a tlačítko s částkou, kterým jízdenku rezervujete.

Po stisknutí tohoto tlačítka se otevře dialog pro výběr sedadel. Při vybírání sedadel jsem narazil na další problém, tlačítko s číslem sedadla nijak neoznamuje, že je aktivní nebo neaktivní, takže nevidomý nepozná, zda je volné nebo ne. Výběr tak musí člověk zatím nechat na systému, co mu určí. Je ale hezké, že se zde člověk aspoň doví, která sedadla má vybraná.

Po stisknutí tlačítka potvrdit výběr vyjede poslední okno s rekapitulací jízdenky, kde stačí už jen stisknout tlačítko rezervovat/uhradit a jsme hotovi.

závěrem

Z výše napsaného je jasné, že až na výběr sedadel lze rezervaci a nákup jízdenky zvládnout velice jednoduše a rychle. Trochu mě mrzí poněkud zvláštní přístup k vybírání místa odjezdu a příjezdu a nemožnost platit kreditní kartou, na to, že je to první verze je ale velice dobře použitelná a já doufám, že v příštích verzích to bude už jen lepší a lepší.

Soundcloud – zvuky v oblacích

Když jsem poprvé uslyšel o aplikaci soundcloud, napadlo mě, že to bude další cloudové úložiště typu Google music, takže jsem okamžitě instaloval. Záhy se ukázalo, že jsem se hrubě zmýlil a náhodou jsem tak objevil velice zajímavou a v česku docela opomíjenou službu.

Co soundcloud je, a jak jej používám, o tom je tenhle text.

Pozor! popisovat tu budu mobilní aplikaci na platformě android, verze pro iOS umí ale prakticky to samé, rozložení aplikace je ale trochu jiné.

Co to je?

Je to další sociální síť. Podobá se tak trochu instagramu, tolik populárnímu fotomrvítku a sdílítku.

Na instagram nahráváte fotky a sdílíte je svým přátelům v ránci sítě a na další sociální sítě, jako jsou FB a twitter. Soundcloud dělá to samé se zvuky.

Jak na to?

Používání je jednoduché a to jak pro vidící, tak nevidomé uživatele. Základem jsou tři kroky. Registrace na www.soundcloud.com, stažení mobilní aplikace a v ní nakonec přihlášení pomocí jména a hesla, která jste zadali při registraci.

Pak už stačí k pořádnému využívání dvě věci, sledovat nějaké lidi, kteří službu využívají a nahrávat své vlastní zvuky.

Hledat můžete lidi podle přezdívky, nebo si aplikace může zkusit z vašich kontaktů zjistit, zda někdo z vašich přátel již službu využívá.

Pokud chcete provádět hledání, vstupte do menu, z hlavní obrazovky tlačítkem open menu, v levém horním rohu.

V této nabídce se mimochodem nacházejí všechny důležité funkce aplikace, kromě funkcí hledání je zde i možnost aktivovat nahrávání, či vejít do sekce nastavení aplikace, vše samozřejmě anglicky.

Pokud tedy sledujete nějaké lidi, objeví se vám po spuštění aplikace hlavní feed, tady se mu říká stream, se všemi zvuky všech lidí, které sledujete. Pokud na nějaký zvuk klepnete, začne se přehrávat.

Pozor! aplikace po zkončení přehrávání začne sama přehrávat další zvuk v pořadí. Pro zastavení přehrávání slouží tlačítko toggle playback v dolní liště.

Okno přehrávače je velice jednoduché, obsahuje jméno uživatele a název zvuku. Ve střední části je vodorovný pruh s volbami pro laikování, okomentování a repostování přízpěvku, ve spodní, již zmíněné liště, jsou tlačítka previous, toggle playback a next, pro ovládání přehrávání.

Chcete-li být aktivní, můžete začít sami nahrávat a sdílet zvuky. K tomu slouží volba record, aktivovaná opět v menu.

Bohužel okno nahrávání moc přístupné pro nevidomé není, je tu několik tlačítek, všechna jsou nepopsaná. Vidící s tímhle samozřejmě problém mít nebudou.

Nevidomým tady mohu poradit jednoduchou fintu, použít na nahrávání externí aplikaci, pro android například ASR free MP3 recorder a zvuky sdílet do soundcloudu přímo z něj. Okno pro sdílení už přístupné pro nevidomé je.

Zadáváte do něj název zvuku, můžete vybrat místo, kde jste zvuk nahráli a zvolit, zda je nahrávka veřejná či soukromá a na které další sociální sítě ji případně sdílet. Pro odeslání slouží tlačítko upload.

Poznámka, u verze pro iOS nebyl s nahráváním přímo v aplikaci s přístupností problém, všechna tlačítka byla popsána korektně, jediným problémem byly pády aplikace při uploadu na internet, to ovšem u verze někdy z loňského října, od té doby bylo vydáno několik updatů.

A proč vlastně?

Soundcloud je dobrou alternativou pro ty, kteří nechtějí, nebo nemohou vyjádřit se pomocí obrázků a fotografií, ale mají potřebu nebo chuť sdílet své zážitky z každodenního života. Je tu prostor hlavně pro nevidomé uživatele, o spoustě z nich vím, že si rádi pořizují záznamy ze všech možných událostí a rádi si nahrávají různé zajímavé situace.

A i pro vidící je to určitě zajímavá alternativa k fotografiím, zvukům sice nemůžete přiřadit filtry jako fotkám, ale rozhodně je například zajímavější nahrát si příšerný zpěv toho týpka v podchodu, než si ho jen vyfotit.

co se zabydlelo v mém androidu.

Můj první článek v roce 2013 je jen takové menší nahlédnutí do obsahu mého telefonu. Něco podobného jsem již před časem sepisoval k iPhonu, jenže jelikož ten už jaksi nevlastním, napadlo mě, že sepíši takový menší přehled i k androidí platformě, na kterou jsem přešel zpět.

Někomu se tenhle článek bude třeba hodit už proto, že si na Vánoce pořídil nový telefon s androidem a neví s čím a jak a kde začít. A přiznejme si na rovinu, chytrý telefon je dnes víc než o psaní SMS a volání o aplikacích a jejich využívání tak nejlépe, jak to jen jde.

životně důležité

Tyto aplikace by měly být dle mého názoru první, které si do svého telefonu člověk nainstaluje po pořízení a aktivaci. Využívám je denně a chytrý telefon by bez nich neplnil své poslání naplno.

pubtran

Jízdní řády, vlaky, autobusy a všechna česká města.

Podmínkou je připojení k internetu. Při povoleném zjišťování polohy dokáže zobrazit nejbližší zastávky a pamatuje si naposledy zadávaná místa odjezdu a příjezdu.

Placená alternativa, s offline jízdními řády se jmenuje CG transit.

Na vlak

Odjezdové tabule pro vlaky v ČR. Umí zobrazit nejbližší stanici podle vaší polohy. Můžete si nechat zobrazit buď odjezdy nebo příjezdy. Opět je samozřejmě nutné připojení k internetu.

business calendar pro

Kalendář, který mi nahradil výchozí aplikaci od Google. Samozřejmostí je synchronizace s vaším google kalendářem. Navíc má spoustu dalších nastavení, různé hrátky s barvami událostí a podobně, co ale zaujalo mě, je možnost si docela dost vyhrát s nastavením widgetu na plochu. O tom, že je dle mého názoru pro nevidomého přehlednější než kalendář od Googlu asi netřeba mluvit.

budík xtreme free

Budík, který vychází z budíku v androidu 2.3. Je jednoduchý a přehledný, rozhodně více, než nový budík v androidu 4.2. Kromě buzení umí i minutník a stopky, k těm je nutné dostáhnout aplikaci stopwatch xtreme free.

Žít sociálně

O tom, že se sociální sítě stále více stávají součástí každodenního života spousty z nás se tu asi moc rozepisovat nemusím.

Twitter

Po zkoušení a hraní si se všemi možnými aplikacemi jsem došel k závěru, že se mi v současnosti nejlépe na telefonu používá oficiální twitter klient. Rýsuje se alternativa v podobě klienta seesmic, který umí i facebook, vzhledem k tomu, že je pro nevidomé přístupný jen napůl, zůstávám zatím u oficiálního twitteru.

Jeho hlavní předností je pro mě kromě přístupnosti i stoprocentní funkčnost oznámení o zmínkách, přímých zprávách ale také o tom, když mi někdo tweet oblíbí, či když mi někdo tweet retweetne.

Google plus

Google plus mám rád na telefonu proto, že se s ním dá pracovat takřka stoprocentně i za pomoci čtečky pro nevidomé, což bohužel u verze pro desktopy tak úplně neplatí.

Dobrá je tato síť na pořádání událostí, které se vám ihned zobrazí ve vašem googlím kalendáři. Hodně se mi také líbí nedávno představená funkce komunit, která funguje obdobně jako skupiny na facebooku.

foursquare

Pokud často cestujete a pokud cestujete hodně do neznámých míst, může se vám foursquare docela hodit.

Základní funkcí je sice sdílení polohy s vašimi přáteli, pokud si ale chcete své soukromí chránit, povinné toto určitě není.

Foursquare se dá využít i jako alternativní zdroj informací v různých restauracích či jiných stravovacích zařízeních. Uživatelé této sítě k místům, která navštíví často píší různé užitečné tipy, počínaje heslem na místní wifi sítě konče radami, kterým jídlům se vyhnout a která naopak vyzkoušet.

Funkce explore navíc může posloužit jako informační zdroj, pokud jste v cizím městě a hledáte nejbližší kavárnu či restauraci.

A pro vidící čtenáře může být navíc lákavá i možnost prohlížet si u daného místa fotky, které zde ostatní uživatelé pořídili.

Soundcloud

Je to, jak už jsem kdysi kdesi napsal, taková zvuková obdoba instagramu. Na instagram nahráváte fotky, na soundcloud nahráváte zvuky.

Své nahrávky můžete sdílet na další sociální sítě, jako jsou facebook a twitter, samozřejmostí je možnost sledovat své přátele a jejich nahrávky. Ty můžete sdílet dál, laikovat či komentovat.

Navíc, po dnešní aktualizaci to vypadá, že vývojový tým začíná konečně myslet i na nevidomé uživatele, většina tlačítek konečně získala i textové popisky, takže soundcloud mohou konečně začít pořádně využívat i zrakově postižení uživatelé. O této sociální síti se mimochodem chystám napsat i zvláštní článek, protože si myslím, že si to soundcloud určitě zaslouží.

Cestujeme s androidem

Na cestách nejen po české republice lze androida využít na sto různých způsobů. Kromě výše zmíněného vyhledávání jízdních řádů a odjezdů vlaků existuje další spousta aplikací, které vám mohou pohyb nejen po česku velice usnadnit.

mapy a navigace

Aplikace mapy a navigace od Googlu jsou součástí každého androidího telefonu ihned po prvním spuštění. Jedinou jejich nevýhodou je nutnost připojení k internetu, nechcete-li ale platit za offline navigaci, jsou Google mapy asi tou nejlepší volbou.

Kromě auto i pěší navigace zvládnou v některých městech i navigaci MHD, zadáte start a cíl a mapy vám ukáží, jakým dopravním prostředkem se do cíle nejlépe dostat.

Pro navigaci silně doporučuji doinstalovat do telefonu některý z českých hlasových výstupů, buď Svox classic TTS „Iveta“, nebo Acapella TTS „o něco dražší ale kvalitnější hlas Eliška.“

Navigace se tím stane o něco výřečnější, kromě pokynů zahněte doleva nebo doprava bude číst i názvy ulic a další věci.

Poslední tip se týká výše zmíněné soc. sítě foursquare, ze které se dá u vyhledaného místa vyvolat přímo možnost zobrazit je na mapách google a případně spustit navigaci.

lunchtime

Váhal jsem, zda tuto aplikaci zařadit do sekce cestování, ale jelikož tu nemám žádnou sekci o jídle a pití, nakonec jsem se rozhodl že ano.

Lunchtime vám dává možnost vyhledávat restaurace a zobrazovat jejich denní meny. Můžete hledat podle názvu, místa a samozřejmě i dle vaší aktuální polohy.

Kromě menu restaurace můžete hledat i další informace, zda má zařízení wifi, zda je kuřácké či nekuřácké, či zda je bezbariérové.

překladač google

V cizině absolutní nutnost. Kromě textového zadání slova či věty pro přeložení umí překládat i nadiktovaná slova či rozpoznávat text z fotografií.

Nevýhodou může být pro někoho nutnost připojení k internetu, což se v cizině může dosti prodražit.

Google goggles

Rozpoznávač všeho možného, od QR kódů, přes loga výrobků až po identifikaci bankovek či překlad textu na fotografiích. Umí údajně i rozpoznat známé budovy, památky atp. to jsem zatím ale nezkoušel, tak to nemohu potvrdit ani vyvrátit.

Pokud cestujete v zahraničí, může se stát, že pro danou zemi či město existuje i speciální aplikace pro jízdní řády či nákupy jízdenek. Ve vídni můžete využít například wiener linien, v Německu funguje DB navigator.

Život je i zábava

Nejen na cestách či v práci lze androida využívat. Dnes se dá do telefonu nahrát velká spousta muziky i videa. Na mém nexusu mám interní úložiště 16 GB a s tím už se něco udělat dá.

VLC

Alternativa ke standardní aplikaci hudba. VLC zvládne přehrát nepřeberné množství video i audio formátů, zvládá titulky a má i jednoduchý vestavěný prohlížeč souborů. Po experimentování s několika podobnými programy jsem zůstal u VLC hlavně proto, že je česky, umí prohlížet soubory a je dobře přístupný i pro nevidomé.

Shazam

Aplikace, která vám pomůže v případě, že slyšíte někde nějakou písničku a absolutně nemáte tušení, co je to zač. Spustíte shazam, ten chvíli písničku poslouchá, vzorek pak odešle na internet a pokusí se identifikovat název skladby a interpreta.

Prakticky totožnou funkci má i aplikace soundhount, já si ale vybral shazam, protože se mi používá lépe a je přehlednější.

Ivysílání

Kompletní archiv české televize od roku, už nevím kolik, umožňuje vyhledávání podle žánru pořadu, data, jména a spousty dalších kritérií. Sledování TV bych si sice u vidících uživatelů dokázal představit spíše na tabletu, ale i na mobilu se může hodit, využívám jej například pro přehrávání starších epizod pořadů jako je hydepark a podobně.

Tunein radio

Přehrávač internetových rádií z celého světa, včetně České republiky. Můžete si procházet stanice podle všech možných kritérií, či si ukládat stanice do záložek. Aplikace je navíc i v češtině.

Youtube

Klient pro youtube je v androidu také už od prvního spuštění. Umí všechno, co umí webové youtube, přehrávání, prohledávání, sdílení a tak dále.

Máte-li účet na gmailu a přihlásíte-li se pomocí něj do youtube, můžete si samozřejmě i zde nastavit, jaké kanály od jakých lidí sledovat, takže vám nic zajímavého neuteče.

Komunikace není jen volání a sms

Jak jsem již v úvodu napsal, dnešní chytré telefony zvládají kromě telefonování a psaní SMS spoustu dalších věcí. Pokud máte ke svému mobilnímu tarifu i rozumný datový balíček, můžete SMS zprávy nahradit alternativním způsobem komunikace a to platí i pro telefonování.

Google talk

Každý telefon s androidem je vybaven aplikací google talk, která umožňuje textovou komunikaci zdarma. Podmínkou je připojení k internetu a e-mailová adresa na gmailu.

Pokud má druhá strana gmailovou adresu rovněž, můžete si s dotyčným posílat zprávy zcela zdarma a samozřejmě nejste ani limitováni počtem 160 znaků, jak tomu je u SMS.

IM plus

Klient, který zvládá více komunikačních protokolů. Kromě výše zmíněného google talku zvládá i komunikaci přes facebook, ICQ či skype.

Verze zdarma má některá omezení a obsahuje reklamy, pro vypnutí reklam je nutné zakoupit verzi pro.

Skype

Známá aplikace pro telefonování přes internet je i na androidu. Umí vše, co umí klasické skype na PC. Pro bezproblémové volání či videohovory je samozřejmě nutné kvalitní připojení k internetu, což v českých podmínkách znamená wifi. S mobilními datovými balíčky a jejich datovými limity bych moc přes skype volat nedoporučoval.

Telefon jako noviny

Máte-li potřebu udržovat si přehled o tom, co se kde děje a chcete-li být stále v obraze, může i k tomu telefon s androidem velice dobře posloužit.

Google reader

RSS klient, jehož zdrojem jsou kanály uložené ve službě Google reader. Nutností je tedy mít založený účet na gmailu.

Kanály lze přidávat buď ručně, zadáním URL adresy zdroje, nebo pomocí klíčových slov. Stačí například zadat do vyhledávání novinky.cz a google už vám zdroje najde sám.

Kanály lze třídit i do složek, články si můžete označovat hvězdičkou či je sdílet dál do různých sociálních sítí.

ČT4 a ČT24

Oficiální aplikace se zpravodajstvím české televize. Obsahují i přehrávač živého vysílání, který dokáže zobrazit i program na aktuální den.

FDB.cz

Programy kin a televize. Můžete si zobrazit aktuálně hrané filmy v ČR, filmy hrané ve vašem městě, přidávat kina a TV stanice do oblíbených, či si vyhledat film přímo podle názvu.

Ze spousty různých aplikací pro TV programy jsem nakonec zvolil FDB, protože je nejlépe ovladatelná pro nevidomé, je jednoduchá, přehledná a srozumitelná.

ČSFD.cz

Mobilní klient pro filmovou databázi obsahující obrovské množství záznamů o filmech, hercích, režisérech a tak podobně.

V posledních několika verzích přibyla možnost přehrávat filmové trailery, či po přihlášení filmy a seriály hodnotit.

Navíc obsahuje tipy na zajímavé filmy, seriály a pořady v TV a novinkou jsou i programy kin.

IMDB

Obdoba výše popisované ČSFD, ale celosvětová, v angličtině.

Umí toho více, z nejzajímavějších funkcí mohu zmínit například tvorbu vlastních seznamů s filmy, provázanost se sociálními sítěmi a další.

Nevýhodou pro české uživatele, kteří neumí anglicky je absence češtiny a oproti ČSFD a FDB nemá programy českých TV a kin.

Zajímavou funkcí nakonec je možnost uložit si do kalendáře upomínku s datem premiéry vámi vyhledaného filmu.

Český rozhlas a zprávy ČRO

Český rozhlas je přehrávač, který umožňuje poslech všech stanic ČRO.

Zprávy ČRO slouží k prohlížení textových zpráv ze serveru http://zpravy.rozhlas.cz

Obě aplikace uvádím dohromady tady, protože k sobě tak nějak patří a i když by se mohlo zdát, že přehrávač rádií by měl být spíše v jiné sekci, osobně ČRO využívám primárně jako zpravodajskou stanici, stejně jako například ČT24.

Správa souborů a cloud

Narozdíl od iPhone umožňuje android přístup do souborového systému a to jak do interní paměti tak na vaši paměťovou kartu.

Kromě aplikací, o kterých se zmíním níže, můžete telefon pohodlně procházet i z PC, jako další výměnné úložiště. Nahrávání souborů do zařízení je tak velice jednoduché a rychlé a tato možnost procházení zařízení je jedním z hlavních plusů oproti jablečným zařízením.

ES file explorer

Správce souborů, pomocí kterého můžete obsah zařízení procházet stejně pohodlně, jako když na počítači procházíte složky pomocí průzkumníka.

Soubory můžete přesouvat, mazat, kopírovat či přejmenovávat a ihned z aplikace můžete vyvolat možnost sdílení do dalších aplikací, přenos přes bluetooth, gmail, twitter, instagram a tak dále.

Pro zrakově postižené uživatele jen doplním, stejně jako na PC, je vhodné nastavit si správce souborů tak, aby vám soubory a složky zobrazoval v seznamu pod sebou. To provedete vstupem do menu, otevřením možnosti nastavení a zde vyberete položku zobrazení a zvolíte možnost seznam.

Disk

Původně se to jmenovalo dokumenty Google, nyní se to jmenuje disk Google.

Primárně aplikace slouží k práci s dokumenty vytvořenými ve službě disk, můžete ji samozřejmě využít i jako synchronizační nástroj pro jiné soubory, obrázky, MP3 a jiné.

Dropbox

Dropbox představovat asi netřeba, toto cloudové úložiště využívá dnes velice mnoho lidí i u nás v česku. Klient pro android umí kromě prohlížení vašich složek na dropboxu i automatický upload vyfocených snímků, či export jednotlivých souborů z dropboxu do složky ve vašem telefonu.

Poznámka, pokud by jste z dropboxu chtěli stahovat celé složky, použijte externí aplikaci folder downloader for dropbox.

Závěr

Všechny aplikace, které jsem zde uvedl jsou plně nebo téměř plně přístupné pro nevidomé. Jsou to ty, které používám nejčastěji a na které jsem si zvykl.

K mnoha z nich existují určitě i alternativy, například twitter klientů je celá řada a to platí i pro přehrávače multimédií.

Je tedy na každém, co si vybere a co se mu líbí, nikomu nic samozřejmě nenutím. O tom android je, o možnosti si vybrat.

Aplikací je samozřejmě více, spousta bank, eshopů, zpravodajských serverů a podobně má vlastní mobilní aplikaci, nedávno jsem si dokonce všiml, že si mobilní aplikaci nechalo vyrobit i několik muzeí.

A to se mi líbí, mobilní telefony se stále více a více stávají součástí každodenního života a nedaleko je doba, kdy chytrým telefonem budeme moci například i ovládat topení v domě.

Galaxy Nexus, čistý android čistě dotykový

Ti co mě čtou na twitteru ví, že jsem byl donucen vrátit se zpět k androidí platformě, „iPhone, který jsem si koupil na internetu přes inzerát byl prodáván jako kradený a já jej musel odevzdat na policii.“

Po zvažování a několika dnech plných přemýšlení a rozmýšlení jsem se definitivně ozhodl pro loňský model telefonu Nexus s označením Galaxy Nexus, který pro společnost Google vyrábí Samsung.

Koupil jsem jej s tím, že věřím v jeho dlouhou výdrž, dva roky minimálně. V tomto článku tedy telefon proberu ze všech stran, po dvoutýdenním používání už jsem si stihl udělat dost jasný názor.

balení, Vzhled a ovládání

Telefon se dodává v klasické papírové krabičce, kde jsou kromě něj ještě nějaké brožury, dále usb kabel plus nabíječka.

Nabíječka je stejná jako u dalších modelů Samsungu, je k nerozeznání např. od té u modelu Galaxy S3 či Note2.

SD kartu u telefonu přibalenou nenajdete, tento model je bohužel vůbec nepodporuje.

Poté, co mi z krabičky telefon doslova vypadl do ruky se mi podařilo do něj zasunout baterii a nasadit zadní kryt. Ten se opět přidělává stejným způsobem jako kryty u S3 a Note2, což v praxi znamená, že kdykoliv dojde na práci s ním, jen se tiše modlím, aby někde něco neruplo či se neulomilo.

Kryt je tenký a vždycky, když jej z telefonu sundávám, ozývají se dosti děsivé a nepříjemné zvuky, jako by se někde něco trhalo nebo lámalo.

Po nasazení baterie a krytu jsem se konečně dostal k tomu, pořádně si telefon prohlédnout. První můj dojem: „Velikost tak akorát, na tomhle se bude dobře psát.“

Celou přední stranu okupuje dotykový displej o úhlopříčce 4,65 palců. Nad ani pod displejem nenajdete žádná senzorová či hardwarová tlačítka, telefon je opravdu čistě dotykový.

Jediná dvě hardwarová tlačítka jsou tedy tlačítko pro vypnutí a odemčení/uzamčení displeje a tlačítko pro regulaci hlasitosti.

Opět v duchu Samsungu, jsou tato tlačítka umístěna na protilehlých delších stranách telefonu a to tak nešikovně, že se občas stane, že při pokusu o zvýšení hlasitosti občas telefon omylem zamknu. Znovu zde píši to, co jsem psal už v recenzi na S3, umístit vypínací tlačítko na horní hranu by určitě bylo mnohem příjemnější, má ho tam iphone, má ho tam Nokia a spousta dalších, jen Samsung je prostě vyjímečný.

Zbytek telefonu už je klasika, na dolní straně zdířka pro USB kabel a vedle ní 3,5 MM konektor pro sluchátka.

po prvním spuštění a o softwaru

Po prvním spuštění telefonu se objeví klasický androidí průvodce pro nastavení přístroje. Jelikož byl v telefonu už nainstalován android 4.1, stačilo tedy po startu přiložit na horní stranu displeje dva prsty, vyčkat a telefon začal okamžitě mluvit.

Standardního průvodce ještě nachvíli nahradil průvodce pro ty, kteří poprvé spouštějí čtečku pro nevidomé a umožnil mi vyzkoušet si všechna gesta pro dotykové ovládání androidu.

Tento průvodce pro nevidomé je docela užitečná věc, třeba na iphonu nic takového není, tam si gesta můžete sami jen zkoušet, ale nějaká systematická instruktáž se nekoná. Tady tedy plus pro android.

Popisovat tu, jak se ovládá android na čistě dotykovém telefonu se čtečkou pro nevidomé tu nebudu, na svém blogu jsem to už psal. Jen zde tedy napíšu to, co je na Galaxy Nexus pro ovládání to nejdůležitější a tím je čistý android, bez jakýchkoliv grafických nádstaveb a otravných doplňků.

Tím, že telefon byl vyvíjen přímo s cílem provozovat na něm android 4.0 a vyšší je tu jedna podstatná změna, tlačítka zpět, domů a poslední aplikace jsou součástí systému, tudíž jsou ozvučena. U modelů Galaxy S3, či note2 byla tato součástí displeje, ne systému a tak ozvučena býti nemohla na což se sice zvyknout dá, ale pro nějakého úplného začátečníka s dotykovými telefony by to mohl být vážný problém.

>

K softwaru telefonu tedy žádné výtky nemám, je to prostě android se vším, co k tomu patří. Od iOS se ovládání odečítače začíná lišit čím dál méně, jen podpora webu či čtení souvislých delších textů „čtení knih“ tu stále docela nefunguje.

Jakási základní podpora webu sice existuje, ale není to nic použitelného. A plynulé čtení textu se poprvé objevilo až v poslední verzi odečítače, která vyšla minulý týden.

Trochu přepracovaná je notyfikační lišta, která má dvě části, panel oznámení a rychlá nastavení. V panelu oznámení se nacházejí notifikace všech možných aplikací, rychlá nastavení vás odkáží jen do různých sekcí nastavení telefonu „wifi, GPS, bluetooth apod.“

Užitečnější by bylo udělat místo pouhých odkazů do nastavení rovnou tlačítka, kterými by se různé technologie rovnou daly vypnout či zapnout, tohle měl například Galaxy S3 a hodně se mi to líbilo. Tady to aspoň řeší vidget kontrola spotřeby, ale na ten si musíte někde vyhradit na ploše extra místo a už to není prostě ono.

Problémy nastaly s přechodem na verzi androidu 4.2, kdy přestal fungovat jeden hlasový výstup a další dva se staly pro běžný provoz rovněž téměř nepoužitelné. Situaci zachránila beta českého hlasu, který by měl oficiálně vyjít už příští rok.

Jenže k betě hlasu se nedostane každý a pokud si někdo z čechů či slováků bude chtít na Vánoce například pořídit Galaxy Nexus, obávám se, že se bude muset smířit s tím, že se telefon při používání zasekává a to dost nepříjemným způsobem a je jedno, který z oficiálně dostupných hlasových výstupů z Google Play stáhne.

Dokonce i vestavěný hlas přímo od Googlu je docela hrozný a to hlavně díky velice dlouhé reakční době a sekání se při pohybu v seznamech, jejichž položky obsahují trochu delší texty „pohyb po tweetech, SMS či e-mailech je noční můra.“

Doufám ale, že Google vše co nejdříve napraví a tyhle problémy vymizí. Kromě nich je totiž android 4.2.1 perfektně použitelný, s výše zmiňovaným beta hlasem se nikde nic neseká, odezva telefonu je rychlá „lepší než iPhone4 s iOS6.“ Rovněž psaní je velice pohodlné, větší displej než měl iPhone je opravdu znát jak na zadávání textu tak na komfortnějším ovládání aplikací.

Závěr

Kromě pochybného krytu, nešťastně umístěných tlačítek a problémových hlasových výstupů v nejnovějším androidu je telefon opravdu dobře použitelný. Chybí mi ještě nějaká funkční čtečka knížek, ale se vším ostatním si telefon poradí.

Kontrola SMS, e-mailů, FB, twitteru, foursquare, správa kontaktů a telefonní funkce, vše je sto procentně použitelné.

Nepřístupný standardní budík lze nahradit alternativní aplikací a to, že je google play směsí nepřehledného čehosi, na to jsem si tak nějak už za tu dobu zvykl, „aplikace instaluju tak, že znám rovnou název a ten si vyhledám.“

Sečteno a podtrženo, chcete-li čistý android, kompletně dotykový a s garancí nejnovějších verzí jako první, rozhodně bych tento telefon doporučil. Jen by bylo asi vhodné počkat, až se nějak vyřeší situace s českými hlasovými výstupy.