Recenze Lumia 950XL, zklamání od Microsoftu.

Když mi letos v dubnu zapujčil t-mobile v ránci projektu TCROWD už druhé zařízení, nevěděl, jsem absolutně, co čekat.

Telefon se systémem windows 10 jsem v ruce ještě neměl žádný a absolutně jsem nevěděl co čekat.

Ve zkratce, Microsoftu se to celé dost zvrtlo.

Více si probereme v jednotlivých částech téhle recenze.
Vzhled přístroje

Telefon je hrozně veliký a přiznám se na rovinu, že horší věc na hmatový dojem jsem v ruce fakt dlouho neměl.

Celé to na mě působí hrozně lacině, divně plastově, jako cosi, co se nahonem lepilo někde v Číně.
Software a přístupnost

Tady je to celé dost složité.

V telefonu běží systém windows 10 mobile. Ten má sice podporu českého jazyka, leč český hlas pro nevidomé tu nenajdete a funkce předčítání v češtině taky spustit nelze.

Tudíž, aby mohl nevidomý telefon používat, musí jej mít pouze v angličtině.

Navíc, odečítač, anglicky Narrator, má tak příšernou reakční dobu, že pro nějakou větš práci je telefon poslepu absolutně nepoužitelný.

Jediné, co tu fakt dobře funguje je hlasová asistentka Cortana. Ta mi přišla po pár dnech používání jako nejrychlejší způsob jak otvírat aplikace.

Pokud jde o přístupnost samotných aplikací, ty hlavní systémové jsou na tom dobře, kalendář, skype, telefon, zprávy, mail, vše je dobře ovladatelné a přehledné. Takže nebýt šíleně pomalých reakcí odečítače, na jednoduchou práci by telefon stačil.

Ty ostatní aplikace jsou na tom tak na půl. Facebook se používat nedá, twitter taky ne, ale appka messenger od facebooku zas ano.
Sečteno a podtrženo

Telefon lumia 950XL je opravdu Xl, je veliká.

Materiál a design je pro mě dosti zklamání, to samé software uvnitř telefonu. Jediné, co má MS vychytané, je asistentka Cortana.

Pokud chce MS opravdu zůstat na trhu, měl by hlavně se softwarem opravdu něco dělat.

Audioverze knihy Marťan, recenze 80%

Vydavatelství OneHotBook bylo tak hodné, že mi k recenzi poskytlo kopii knihy Marťan od Andyho Weira.
Knihu jsem v elektronické podobě četl už před nějakou dobou a v téhle recenzi nehodlám moc pitvat děj, spíše to, jak se podařilo tohle dílko převést do audiopodoby.

Kniha má dvě roviny a také dva způsoby namlouvání.
První rovina jsou deníkové zápisky trosečníka na Marsu Marka Watneyho, které čte Jan zadražil. Je to pro mě nový hlas, ještě jsem ho nikde nikdy neslyšel a kupodivu na mě působí projev dobře, když je tón zápisku sarkastický, je to na projevu poznat, když jde o něco napínavého, rázem se změní i styl přednesu. A u téhle roviny knihy je pořádný přednes důležitý, jelikož se tu občas vyskytují i zdlouhavé chemickomatematicko botanické zápisky a jejich šíleně dlouhé popisy. Bohužel právě u těhhle rozvláčnějších scén občas přednes zklouzává do monotónnosti.

Mimochodem panu Zadražilovi skládám poklonu, já bych se při předčítání kupy dlouhých, občast dosti složitých zápisků asi po chvíli zbláznil.

Druhá rovina, kde se ze země snaží Marka Watneyho zachránit a vymyslet způsob, jak ho dostat domů je pro mě dějově i přednesově o dost zajímavější. Tyhle části knihy čte Jan Vondráček a musím říct, že mi jeho hlas sedí víc než hlas pana Zadražila.
A taky dějově je tahle část knihy lepší, zdlouhavé hrátky s chemií a botanikou tu naštěstí nejsou a já jsem po chvíli přišel na to, že se na tyhle části už dost nedočkavě těším.

Poslední věc k audiozpracování a to jsem tedy opravdu nepochopil úmysl, jsou dost zvláštní předěly mezi jednotlivými zápisky v deníku a mezi částmi z marsu a ze Země.
Ty zvuky na mě působí spíše jako výplod nějaké šílené halucinace i když soudím, že to mělo znít asi jakože sci-fi, vesmír, moderní…
No upřímně, když jsem tenhle ten předěl uslyšel bez varování poprvé, dosti hlasitě jsem se lekl.
Tip pro autory na příště, já bych třeba mezi deníkové zápisky dal jen zvuk obracející se stránky a mezi části z Marsu a Země třeba něco jednoduchého, fajn bylo ve filmové verzi Marťana, předěly byly obyčejné tiché pinknutí.

Závěrečné hodnocení dávám 80% protože části z Marsu jsou občas dosti zdlouhavé a monotóní a protože zvukové předěly jsou pro uši trošku utrpení.
Celkově je ale zpracování Marťana do audio podoby dosti dobré. Já osobně preferuji audio verzi před tou elektronickou a každému, kdo by chtěl Marťana začít číst rozhodně audio doporučuji.

Recenze, apple watch pro nevidomého, ano či ne?

Minulý pátek mi T-mobile pujčil v ránci projektu TCROWD již druhé zařízení, pro změnu opět od Applu.
Jde o chytré hodinky Apple watch, v současnosti jediné zařízení tohoto druhu na trhu, které mohou používat nevidomí, “nepočítám korejský startup dotwatch, hodinky s braill. displejem, ty v česku nejsou dostupné.”

Zásadními otázkami pro nevidomého člověka je, má cenu investovat do zařízení, které stojí pomalu tolik, jako samotný chytrý telefon lepší třídy, “verze sport na Alze, 38 MM, 10999 KČ” a najdou u nevidomého člověka smysluplné využití?
Právě na tyhle dvě otázky se pokusím najít odpověď v téhle recenzi.

Celý příspěvek

Apple watch, první dny

víkend s apple watch.Hodinky od applu jsou moje první smartwatch, taky jediné, co lze aktuálně používat poslepu.

Pár postřehů po dvou dnech nošení.

Systém má děsně pomalou odezvu, kdejaký android telefon nižší kategorie má lepší a to mě velice mrzí.

Na rychlé zjištění času, počasí a odbavení notifikací je to ale v pohodě.

Na nějakou větší práci s aplikacemi je to ale dost protivnné.

fajn jsou fitness funkce, když chodím, měřím teď všechno a všude.

Podivné je odbavování zpráv, já si prostě na diktování nezvyknu, teda rozhodně ne třeba teď, sedím ve vlaku, raději tu odpověď naťukám na telefonu, koho okolo zajímá, že jsem na cestě nebo tak?

Celé to je hrozně tiché, pokud jsem na hlučné ulici, jsou hodinky prakticky k ničemu, klidnější prostředí, vlak, restaurace, doma, to je ok.

Nepraktické jsou hodinky v zimě, hledat je pod třemi vrstvami oblečení, abych omrkl čas je taky kravina.

No, budu testovat dál a o poznatky se dělit.

iPhone 6s, ne vždy modernější znamená lepší

To, že jsem technologický hračička je už o mě asi známo všem, kdo mě někdy potkali.
Tudíž asi nikoho nepřekvapí, že když jsem dostal možnost na dva týdny si od T-mobilu vypujčit iPhone 6s, okamžitě jsem nadšeně přijal.

Telefon už je teď zas zpět v Praze a mě tedy napadlo, shrnout do tohoto krátkého textu všechny dojmy, postřehy a pocity, které z tohoto zařízení mám.

Vzhled

Telefon se mi, bohužel, nelíbí.
Trend ztenčování už postihl i Apple, a já měl chvílemi pocit, že držím v ruce něco od samsungu, placaté veliké tenké, nic pro mě.

Navíc, tím jak je telefon veliký, musel Apple ještě zpřehazovat tlačítka na přístroji, já si na zapínací tlačítko na boční straně prostě nikdy nezvyknu a ani zvykat nechci.

A vůbec celkově mi tohle zařízení v ruce sedělo méně pohodlně než můj vlastní iPhone 5s, ať už v držení na výšku nebo na šířku.

Mimochodem ale zas například moje máti, u které platí, že čím větší displej tím lepší říkala, že tohle je pro ni ta pravá velikost.

software

Ovšem kvůli vzhledu si asi nevidomý těžko bude pořizovat iPhone, hlavní je tu software.
A tady musím říct, že něco tak rychlého jsem už dlouho v ruce nedržel.

Odezva aplikací prakticky okamžitá, kdy třeba na iPhone 5s musím čekat tři sekundy, než mi naběhne FB messenger, tady to bylo v okamžiku.

A rychlost práce s telefonem ještě posiluje funkce 3d touch, jediná opravdu výrazná změna v iPhonech za posledních pár let.

Příklad za všechny, pokud chci rychle postnout něco na fb, stačí přidržet prst na ikonce FB na ploše, trochu přitlačit, telefon tak nějak zvláštně ťukne. A pak už stačí jen z nabídky vybrat, co chci poslat, zda fotku, video nebo jen textový status a můžu psát.
A stejně tak funguje například i hledání v appstore, itunes, ibooks a podobně.

Škoda jen, že 3d touch není ve více českých aplikacích, třeba pro hledání oblíbených spojení v Idosu by to bylo opravdu výborné.

Co mě ale docela vytáčelo, byly někdy více a někdy méně časté nepřesnosti, pokud jde o ovládání.
Jednak, oproti iPhone 5s měl telefon více problémů při zadávání braillských znaků, tři a více prstů na displeji už je pro něj asi moc. Původně jsem si říkal, že při psaní na šířku na větším displeji to bude paráda, čím větší tím lepší, ale jak jsem se včera vrátil k 5s, zjišťuji, že se mi tu braill píše o dost rychleji, i když je displej menší, nemluvě o tom, jak jsem říkal, že se mi 5s na šířku lépe drží.

A druhým, výraznějším problémem byly častější nepřesnosti s touch ID.
Subjektivně se mi pořád zdá, že home tlačítko je na 6s menší než na 5s a zda to pak ovlivňuje i funkce touch id fakt nevím.
Každopádně, když se touch id otisk povedl, byl telefon odemčený okamžitě, když se nepovedl, musel jsem nakonec odemykat přes kód zámku, což se mi mimochodem na mé 5s nestalo snad ještě nikdy za ten rok a půl co ji mám.

Shrnutí

Dokud mi bude má 5s fungovat, rozhodně nevidím smysl v upgradu na novější zařízení.
Sic je to rychlejší, má to lepší repráček a má to 3d touch.

Na druhou stranu není mi 6s vůbec příjemná do ruky, divně se na ní píše a ty ovládací prvky po stranách mě taky dost iritují.

Určitě jsem rád, že jsem mohl zařízení vyzkoušet a porovnat se starším modelem, ukazuje se tu, že ne vždy platí, čím novější tím lepší, tedy ne ve všech ohledech.

Tímto T-mobilu moc děkuji za zápujčku, vše rychle a hladce vyřízeno a těším se moc na další spolupráci.

Praktické dojmy, Be my eyes

Před časem jsem tu psal o aplikaci Be my eyes, která slouží nevidomým lidem pro vzdálenou pomoc, odkaz na článek ZDE dnes jsem byl poprvé okolnostmi nucen aplikaci využít a rád bych své dojmy krátce shrnul.

První dojem, opravdu to funguje. Po aktivaci tlačítka žádost o pomoc jsem dostal do minuty spojení. Zvuk byl naprosto čistý, video údajně taky. Na druhé straně se ozval pán, mluvil česky a byl ochotný mi pomoci a poradit.

Šlo o to, že jsem si vytiskl vstupenku do kina a poblíž nebyl nikdo, kdo by mi řekl, zda se vytiskla a je čitelná, tiskárna na mě během tisknutí ještě začala ječet, že jí dochází inkoust.

Takže poté, co mi pán potvrdil, že má čas a může mi poradit jsem mu vysvětlil, o co mi jde, zda by mi prostě řekl, je-li na papíru čitelná vstupenka do kina.
Chtělo to chvíli štelování s telefonem a posouvání papíru, ale dopadlo to dobře, pán mi poradil, vstupenka se vytiskla.

Jedinou menší vadou na kráse téhle služby je, že pánovi chvíli trvalo, než mi vysvětlil, jak mám telefon natočit. Zda kameru oddálit, přiblížit, zda posunout papír doleva nebo doprava, levou a pravou si napoprvé popletl.

A pořád mi zůstává v hlavě myšlenka, že jsem vůbec nevěděl, s kým mám tu čest, jen, že je to chlap a že mluví česky. Sice mi byl ochotný pomoci, ale co já vím, co před tím dělal, z čeho jsem ho vyrušil? Je to celé takové odosobněné a zvláštní, žádat o pomoc prakticky náhodného člověka. Na druhou stranu si zas říkám, že když už si to někdo nainstaloval s tím, že chce nevidomým uživatelům pomáhat, tak to, že o pomoc požádám je naprosto OK a výčitky mít nemusím.

No co víc dodat, názor si musí udělat každý sám a já jsem ve finále spokojený, vstupenka se vytiskla, chlap mi pomohl a já můžu vyrazit na půlnoční premiéru Star wars.

PS: Nevidomí kolegové, pište do komentářů, zajímalo by mě, jaké máte zkušenosti s Be my eyes vy?
A vidící kolegové, napište, zda už jste takhle někomu nevidomému přes Be my eyes pomohli a co vy na to? Za dojmy budu rád.

Platforma Perform-ers

Ti, co mě znají ví, že jakmile mám možnost otestovat nějakou novou aplikaci, webovou službu, sociální síť a podobně, neváhám většinou ani na okamžik.
A většinou mám pak taky hodně rychle hotový názor a mám jasno, zda to, co jsem testoval budu používat nebo ne a zda to dává smysl.

Příkladem budiž google plus, se kterým mi stačilo hrát si týden a poznal jsem brzy, že s touhle službou se rozhodně nezkamarádím.

Ovšem služba, ke které jsem se nedávno dostal je něco, s čím jsem se za ta léta, co jsem na síti ještě fakt nesetkal.
Jmenuje se to Perform-ers, hraji si s tím s přestávkami zhruba od srpna a za boha nevím, co si o tom mám myslet.
Dojmy se pokusím sepsat do tohoto textu a jsem sám zvědavý, co si o téhle novince budou myslet ostatní.

Celý příspěvek

A blind legend, mobilní action adventure hra pro nevidomé

Audiohry pro nevidomé jsou u mě spíše nárazová záležitost. Většinou mě hraní nijak nebere, buď si raději něco přečtu nebo pustím a taky není na trhu zatím nic, co by mě opravdu zvládlo zaujmout na delší dobu.

Asi před měsícem se objevil nový titul pro mobilní zařízení, jmenuje se to Blind legend, je to jak pro iOS tak pro Android a určitě stojí za pozornost.

Příběh je jednoduchý, jste nevidomý týpek, máte dcerku, jejíž hlas vás celou hru naviguje a hledáte manželku, kterou vám unesl zlý lotr.
Odehrává se to někde ve středověku a víc se k ději asi už ani napsat nedá.

Hraje se to taky docela jednoduše, buď se někde chodí nebo bojuje.
Chození funguje tak, že následujete hlas, v téhle hře hlas svého dítěte, ten vám říká, zda je přímo před vámi, v levo nebo v pravo a vy se podle toho musíte s postavou otáčet. K pohybu vpřed a do stran si vystačí hráč se čtyřmi jednoduchými gesty.

Zajímavější je pak boj, hlavní hrdina bojuje po cestě s různými potvorami a postavami, má k dispozici meč a štít.
Systém útočení je jednoduchý, když přichází protivník z levé strany, je slyšet nalevo a pro útok stačí švihnout prstem po displeji od středu do leva. To samé samozřejmě platí, jde li protivník z prava či ze předu. Pokud nestihne hráč zaútočit, má ještě k dispozici štít, kterým se může jedním gestem krýt a druhým vyhodit protivníka z rovnováhy.
To, že chce osoba či potvora zaútočit se pak dá jednoduše poznat i podle zvuku, každý nepřítel vydává těsně před útokem specifický zvuk, takže se dá dost dobře odhadnout, kdy zaútočit.

A to je vlastně vše, když se nechodí, tak se bojuje, pak je tu ještě pár miniher, například vyhýbat se dle pokynů stromům při jízdě na koni nebo kličkovat po úzké cestě a dávat pozor, aby jste nesletěli.

Co se mi na hře líbí, je velice kvalitní zvukové zpracování, zvuky prostředí jsou opravdu realistické, jdete horami a najednou je slyšet jak padá kámen, jdete jinudy a slyšíte, jak se odkudsi uvolnila hromada sněhu, tuhle přeletí pták, tuhle něco proběhne a tak dál a tak dál.
Nahrávali to celé v nějakém novém systému binaural, takže to vše působí na sluchátkách i dost prostorově.

Horší to je už s oběma hlavními hrdiny, otec s dcerkou, vývojáři píší, že to nahrávali ve spolupráci s nějakým francouzským rádiem, takže jsem od dialogů čekal něco extra, bohužel opak je pravdou a většina scének působí na mě dost přehraně a tam, kde se čeká dráma u mě přišel často nezřízený výtlem.

Zvuky a dialogy bohužel zabírají dost místa a s tím souvisí dva hlavní technické problémy hry.
jednak při prvním spuštění appka tahá velmi mnoho dat z internetu a druhak, v průběhu hry je tolik nahrávacích pauz a někdy tak dlouhých, že jsem měl chvílemi co dělat, abych ten telefon nevyhodil z okna.

Sečteno a podtrženo, dávám tomu celému 70%.
Zvuky jsou fajn, soubojový systém je super a líbí se mi množství různých prostředí, které hráč navštíví.
Naopak za negativa považuju poněkud přiblblý příběh, monotóní styl hry, prapodivně nahrané dialogy a šíleně moc nahrávacích pauz, které hru zdržují.

Pokud si budete chtít hru vyzkoušet, stačí, když navštívíte appstore či google play a vyhledáte aplikaci A blind legend, je to zdarma a můžou si to tak vyzkoušet třeba i vidící, které by zajímalo, jak se dá hrát na mobilu po slepu.

jak jsme všichni snášenliví

Hodně se v poslední době v česku řeší, jak jsou češi nesnášenliví a jsou proti romům, muslimům, homosexuálům a kdoví komu.

Já tu nehodlám rozebírat tu naši povahu českou, nechce se mi řešit ani homosexuály, romy či muslimy, mám zásadu, nevadí mi nikdo, kdo mě nechá v klidu žít a s kým se dá v pohodě vyjít, aťje třebas žlutý nebo co já vím.

Jen bych se rád v tomhle textu podělil o pár zážitků, které mě v poslední době docela zarazily a které mě jen utvrzují v tom, že lidi mají dnes hodně problém s každým, kdo vůbec nějak vybočuje, což, ať se mi to líbí nebo ne, nevidomý člověk bohužel taky trochu je.

Asi před měsícem jsem se vracel z masérny, vedro na padnutí a mě chyběla do odjezdu vlaku ještě dobrá hodina. Tak jsem zapadl do nádražky a obědnal si jednu chlazenou plzničku.
Popíjím a najednou si oproti přisedl páreček. Chvíli byli potichu a pak začali řešit klasicky zprávy a ty hrozné uprchlíky.
A najednou ta paní povídá, jako kdybych oproti ní ani neseděl: “No a podivej se Pepo tady na tohohle, je nemocnej, nevidí a pije si tu pivo. To je taky strašný, voni si berou dávky a můžou si tu chlastat, nás vokrádaj.”
Jak jsem dopil, zvedl jsem se a povídám, “možná nevidím, ale hluchý nejsem, hezky se bavte.” Co se taky na tohle dá říct.

Ok, řekl jsem si, to je snad vyjímka, kdoví co to bylo za blázny.
Dva dny na to jsem jel ke kamarádce a tuhle historku jí vykládal.
Ona jen tak smutně povídá, no, asi ti to věřím, mě se stalo něco podobnýho. Jela tramvají a kousek od ní se taky bavili lidi v podobným stylu, “vona je slepá a koukni, si koupí nový kalhoty, jak dyby na to měla, to je z těch dávek co na tyhlety platíme, nás vokrádaj.”

Jasný, člověk by si měl říct, jsou to telata a jít dál, ale mě dost zaráží, jak vůbec něco takového může někoho napadnout, kde se ten hnus v lidech vůbec bere.

A občas si taky říkám, že to fakt nejsem já kdo je nemocnej ale ti kolem. A ta nemoc se jmenuje blbost.
Jako tuhle mi nevidomá kolegyně povídá, že se chtěla nechat převést přes cestu, bába ji chytla za hůl a začala táhnout za sebou. Na dotaz kamarádky, proč to ta paní dělá se jí dostalo odpovědi: “Se vás nechcu chytat, bych se nakazila slepotou.”

Když se vám takových zážitků a historek sejde několik, už vás pak spíš pobaví “spasitel”, který vám na ulici začne nabízet, že vám představí Ježíše a sejme z vás dotykem slepotu, ti jsou sice taky pomatení, ale alespoň to nějakým svým zvráceným způsobem s váma myslí dobře.

dojmy z Apple watch

V pondělí jsem měl možnost si asi hodinu hrát s hodinkami Apple watch.

Rád bych se v tomto textu podělil o své dojmy z téhle nové jablečné hračky.

 

Měl jsem v ruce 42 MM model z nerezové oceli s koženým páskem a musím uznat, že se mi to celé docela líbí. Veliké to je dost a na ruce mi to sedělo taky pěkně.

Kdybych měl hodinky nosit, myslím, že bych si rychle zvykl.

 

Ovládání pro nevidomé je opravdu jednoduché, troufám si říct, že ten, kdo umí ovládat iPhone s voiceoverem, zvládne rychle i hodinky. Gesta jsou až na pár vyjímek stejná. Problém samozřejmě je, že zatím to neumí vůbec česky.

Jedinými dvěma rozdíly oproti iPhonu jsou digitální korunka a force touch.

Digitální korunka jako ovládací prvek u mě na celé čáře zklamala. Možná po chvíli cviku by to bylo lepší, ale já měl docela problém poznat, zda se ten krám vůbec otočil a když už ano,tak  jsem zas nevěděl, jak moc s tím mám otočit, abych se posunul kam chci.

 

Ovšem filosofie force touch na mě naproti tomu udělala fakt dobrý dojem.

Nemůžu se už dočkat, až ji implementují do nových iPhonů, pokud tam bude mít podporu i voiceoveru, bude to opravdu parádní kombinace.

 

Další věc, co se mi líbí jsou fitness funkce. Umí to počítat kroky, cvičení, měřit tep a další aktivity, co jsou důležité pro to, aby byl člověk fit.

Můžete si tam spustit různé workouty, jako je běh, rotoped, jízda na kole a další. Ani nemusím dodávat, že to vše plně přístupné s voiceoverem.

 

Rovněž stopky, budík, minutník, kalendář a všechny další aplikace jsou mimochodem plně ozvučené.

Má to celé ale bohužel jeden velký háček. Pokud jste zvyklí na bleskovou odezvu voiceoveru na iphonu, zapomeňte na něco takového u watch.

Nevím, jak to bude s watchos 2.0, ale ve verzi 1.01  je odezva odečítače voiceover prostě příšerná a tak  to pak celé dost degraduje uživatelský zážitek.

Druhá věc, co mou zkušenost degradovala je fakt, že hodinky jsou i na plnou hlasitost děsně tiché a nedovedu si představit, že bych je měl s voiceoverem používat třeba ve městě, v tramvaji, vlaku nebo v jakémkoliv hlučnějším prostředí.

 

Poté, co jsem měl hodinky v ruce myslím, že zatím rozhodně nepřišel čas, abych si něo takového pořizoval.

Moc nevidím rozdíl v tom, jestli vytáhnu z kapsy telefon a poslouchám, co mi oznamuje kdejaká aplikace nebo dělat to samé na hodinkách.

Jasný, pro vidícího v tom rozdíl docela asi bude, ale mám pocit, že pro nevidomého ne.

A rovnou se přiznám, že se mi opravdu nelíbí představa telefonování z hodinek, či diktování mailů nebo zpráv někde za pochodu na veřejnosti. Na telefonování je telefon a ne hodinky.

 

Sečteno, podtrženo.

Dojem z používání hodinek čistě z technického hlediska 80%. Chybí zatím čeština, má to pomalou odezvu a je to tiché. Jinak je to ale plně přístupné a až vychytají výše zmíněné nedostatky, možná, že bych začal o koupi uvažovat, ale jen vyloženě jako o hračce na fitness a na zkoušení různých aplikací. Možná tak druhá, třetí generace.

A rovnou dodávám, že bych možná ještě něco přehodnotil jinak, kdybych měl hodinky možnost zkoušet za běhu, tzn. při každodenním provozu, na cestách a tak vůbec.

Nicméně velmi děkuji Tomášovi Baránkovi, že si na mě udělal čas a dal mi možnost si zařízení zkusit.