Fantastická zvířata a kde je najít, aneb potterovský film bez Harryho Pottera

Tuhle středu mě kamarádka pozvala na předpremiéru tohohle fantasy filmu, bylo to ve Zlíně a bylo to pro bloggery. Měl jsem sebou navíc i vidící kamarádku, která mi děj popisovala, resp snažila se o to, jenže sama z toho byla tak vyjevená, že spíš nestíhala.

Nicméně jsem film viděl a navíc i pak četl scénář, který Rowlingová vypustila do iBooks rovnou v den premiéry.

Dojmy mám z filmu veskrze pozitivní. Ve světě HP je to osvěžení, za které jsem dost vděčný. Když končila stará série o Potterovi, už jsem za to byl dosti rád, bylo to natáhlé a pořád dokola o tom, jak je Harry Potter předurčen zabít Voldemorta.

Tenhle přídavek do kouzelnického světa je spíše ulítlý, než vážný. Hlavní hrdina, Newt je švihlý brit, co má rád víc ta svoje fantasy zvířata než lidi a ta holčina, co potká v USA, která umí všem okolo číst myšlenky a asi jí z toho už notně hrabe je největší exotka, co jsem za dlouhou dobu ve filmech potkal.

Pokud jde o příběh, mám to tak někde napůl. Scény kde se nahání kouzelná zvířátka po městě jsou pro mě tak nějak o ničem, spousta běhání blbnutí skákání a já nevím čeho, plus jedna nadržená fantasy samice, ta to opravdu vylepšila. Jo, uznávám, že pro vidící, hlavně asi pro ty menší budou fantasy zvířata dost tahák, i ta kamarádka, co HP vůbec neznala povídala, že třeba ten hrabák, co tam pořád běhal byl děsně roztomilej.</p>

Mě se na filmu ovšem nejvíc líbily dvě věci, první fakt super hudba, dle mě patří k těm lepším z filmové HP série.

A druhak opět o něco víc informací o kouzelnickém světě, v knížkách byla Británie, tak teď tu máme kouzelnickou kulturu v USA, Rowlingová si opět vyhrála. Mě na tomhle univerzu bavily vždycky takové ty malé detaily, jak je to švihlé, když mají třeba na kouzelnickém kongresu papírové origamy krysy coby interní poštu, nebo bar, ve kterém si jen řeknete co chcete pít a ono to přiletí samo a nebo štrůdl co se během pár sekund vyrobí upeče a naservíruje. Jo jasný, jsou to hrozné kraviny ale právě proto mě to tak baví, jak je to praštěné a nereálné a jak má někdo takovou fantazii že to všechno takhle vymyslí.

A co mě dostalo nejvíc, „POZOR SPOILER“,byla ta hlavní zápletka se zlou sektářskou paní a jejími adoptivními dítky. Ten nápad s tím, že když se kouzelnické schopnosti potlačují a trestají tak z toho vznikne megavelká zlá věc, co umí rozbombardovat celý New York asi v hlavě Rowlingové nevznikl, mám pocit, že jsem něco podobného zaznamenal snad v X-menech, ale moc se mi to líbilo. A to i pro to, že nakonec nebyl film jen o roztomilých hrabácích a neviditelných opičkách, chvílemi to bylo dosti děsivé a temné.

Co mi ovšem hodně vadilo, bylo pár kiksů v ději a dost hrozný překlad některých výrazů do CZ.

Kdesi v půlce filmu například kdosi kdesi povídá, že hlavního hrdinu vyhodili z Bradavic a přitom si ten celou dobu ve filmu klidně kouzlí s hůlkou jako by se nechumelilo.

A k překladu, v americe mají kouzelnický kongres, originál MACUSA. A jestli ještě někdy někde uslyším českou přeloženinu KOKUSA, budu vraždit.
A taky se mi nelíbilo české jméno hlavního hrdiny, Mlok působí dost srandovně, jo vím, bylo to už v knížkách o Potterovi, ale anglické jméno Newt se mi líbí zkrátka víc.

Sečteno, podtrženo, film se mi líbil, v anglickém originále je to docela fajn, má to dobrý děj, pár děsivých potvor, pár roztomilých zvířátek, HP universum je zas o něco rozšířenější.

Na další díly jsem minimálně zvědavý, protože prý bude Brumbál a a určitě bude více Grindelwalda.

Takže, pokud bych měl na procenta, tak 70% protože hrozný dabing, pár kiksů v ději a příliš mnoho blbnutí s fantasy zvířaty.

Na závěr děkuji Olze Biernátové a nakladatelství Neoluxor, že tohle středeční představení umožnili a prosím, můžete příště vymyslet někoho, kdo by tohle dělal i v Brně? Klidně bych psal o filmech víc, ale do Prahy či Zlína to mám trošku z ruky.

o masírování

Abych tu pořád nepsal jen o počítačích a mobilech, tak mě napadlo, že tu napíšu pár řádek i o tom, jak funguje kurz pro nevidomé maséry a taky pár postřehů z praxe, kterou už provozuji rok a něco, takže už jsem pár zkušeností taky nazbíral.

Jak funguje kurz

Rekvalifikační kurz pro nevidomé maséry se dělá v Praze, na centru Dědina, které mimochodem leží jen jednu zastávku od letiště, trvá jeden semestr, stojí kolem 40000 a je vymyšlený tak, aby bylo možno co nejvíc vyhovět individuálním studijním potřebám zrakově postižených lidí.

V praxi to funguje tak, že všechny učební materiály jsou v elektronické podobě, obyčejný textový dokument ve wordu, který si nevidomý člověk může nechat přečíst počítačem nebo v mém případě telefonem.

Já se třeba učil latinská slovíčka vždycky nejraději cestou ve vlaku, stačí na to iphone, vhodná appka a sluchátka.

Na kurzu se kromě praktických věcí, jak masírovat, učí hlavně spousta teoretických věcí, latina, úvod do psychologie, anatomie s důrazem na svaly a kosti, hygiena, rychloangličtina, informatika a patologie.

Nejvíc důležitá byla latina a anatomie. Kosti a svaly se musel člověk naučit uplně všechny, v latině, z paměti a aby to bylo dokonalé tak ještě popořadě, pokud vám to zní trochu sadisticky, jo opravdu to takové i je.

Velkou výhodou, alespoň pro mě bylo, že všechny kosti a všechny svaly jsme měli možnost si osahat, plastové modely jsou pro nevidomého dokonalá učební pomůcka. Člověk si třeba vzal model kostí ruky, sedl si s tím ke stolu, vedle si otevřel na mobilu latinský seznam kostí ruky a četl od zhora dolů, dokud si ty kosti prostě nezapamatoval, jak říkala naše učitelka, jako telefonní seznam. A u toho si každou tu jednotlivou kost na tom modelu mohl rovnou ohmatat, mě se vždycky pak ten název kosti s tím hmatovým vjemem spojil a to mi pomáhalo asi nejvíc.

Praxi, tedy jak masírovat, se po slepu učí taky jednoduše, učitel prostě nevidomému vezme ruku, provádí nějaký masérský hmat a já ho hmatem sleduju, pak si to vyzkouším sám a když je to špatně, tak mě opraví.

A pak už jen stačí, když člověk masíruje pořád dokola, až už se mu ty postupy zautomatizují a zvládne je. My byli na kurzu čtyři, tak jsme si ty hmaty nejvíc zkoušeli vzájemně na sobě. A pak jsme jezdili do dvou domovů pro seniory na praxe, kde jsme si to zkoušeli na dědečcích a babičkách, jejichž průměrný věk byl 80 až 90 let.

Sečteno a podtrženo, nejvíc těžké je na celém kurzu zvládnout latinu a anatomii. Plus k tomu ještě patologii, aby jsme věděli jaké možné i nemožné nemoci mohou naši klienti mít, že jich je tolik, to jsem opravdu nevěděl.

Prakticky se naučit masírovat je na celém kurzu asi to nejjednodušší, pokud dává člověk pozor, zvládnout se to dá.

Pár postřehů z praxe

Sice jsme se na masérském kurzu naučili, jak masírovat komplet celé tělo, ve finále to ovšem vypadá tak, že 90% klientů má problém se zády a krční páteří.. Druhá nejčastější masáž jsou pak nohy, u toho jsem mimochodem vypozoroval, že většina lidí brzo usne.

Hodně se mě lidi ptají, jak si u masírování hlídám čas, na tohle jsem objevil užitečnou funkci iPhonu, stačí nastavit minutník třeba na 50 minut a vybrat možnost, aby se po doběhnutí odpočtu vypla hudba.

U iPhonu ještě zůstanu, taky se mě dost lidi ptají, jak si řeším rezervace klientů. Když mi někdo zavolá, hned jak se s člověkem domluvím, napíšu si poznámku do kalendáře v iOS. Poslední dobou se lidí vždycky rovnou i ptám, jestli používají kalendář v telefonu a pokud ano, rovnou jim pošlu přes kalendář pozvánku a oni mi ji pak buď potvrdí nebo ne.

I se mě lidi ptají, odkud se mi nejvíc berou klienti. Hodně často přes webovky, ten pán, co mi je dělal je dost dobrý, udělal mi tam pár úprav na optimalizaci pro vyhledávače, takže se dají přes google najít dosti dobře. Pak mám pocit, že taky dobře fungují FB stránky, přes ty už si mě pár lidí taky našlo. Asi nejméně funguje slevomat, v létě jsem měl akci, prodalo se 100 poukazů a z těch mi pak začali chodit snad čtyři stálejší klienti. A nejvíc radosti mám z lidí co dojdou s tím, že se o mě dověděli přes známého nebo někoho, kdo už na masáži byl.

A poslední, na co se mě taky lidi ptají, jestli se líp masírujou páni nebo dámy, no na to odpověď nemám, každý člověk je individualita sama o sobě a je to případ od případu různé

Doufám, že byl tenhle článek pro někoho poučný nebo zajímavý, pokud by byly nějaké další dotazy, pište je do komentářů nebo na FB

Otázky od vidících pro nevidomé

Kdysi ze začátku jsem tu psal poněkud delší text, ve kterém jsem se pokusil odpovědět na takové ty základní otázky, které nám nevidomým naši vidící kolegové, spolupracovníci či kamarádi kladou pořád dokola.

Od té doby uplynulo už pár let, já se teď nudím doma a tak mě napadlo text trochu přepracovat, jednak jsem se od té doby přesunul od studia k práci a druhak mám taky pár nových nápadů a postřehů.

Tak tady je deset takových těch nejběžnějších otázek, kdyby vás napadlo něco dál, ptejte se v komentářích.

Celý příspěvek

Microsoft surface pro 4, mezi notebookem a tabletem

Minulý týden jsem do T-mobilu vrátil další hračku, tabletonotebook Surface pro 4. V tomhle textu bych se chtěl krátce podělit o své dojmy.

na omak zvenku

Tablet má podobný styl jako telefony Lumia, hned jak jsem ho vzal do ruky, vybavila se mi Lumia 950 XL, podobný plastový slepenec, který na mě působí dost lacině a vůbec se mi nelíbí.

Pozitivně hodnotím klávesnici, která se k tabletu přichytává ze spodu magneticky a v momentě kdy se usadí, dá se celé zařízení považovat za notebook, klávesnice má na sobě dokonce i klasický notebookový touchpad.

Ještě by to chtělo, aby se s napojenou klávesnicí dalo zařízení opřít o nějaký stojánek a už by to bylo naprosto dokonalé.

Dosti nešťastné je umístění nabíjecího konektoru ze spodní strany, s napojenou klávesnici se káblík dost ohýbá a často se mi stalo, že mi magnetický úchyt vypadl. A také by ten kabel celý mohl být o dost delší.

Software

V tabletu běží windows 10 což má svá plus i mínus. Pozitivní je, že si můžu do tabletu dohrát cokoliv, co funguje na klasickém desktopovém PC, od softwaru pro nevidomé, přes rúzné audiohry až po klasický office.

Pokud bych chtěl ale používat tablet jako čistě dotykové zařízení jen s tím, co je předinstalované od MS, je to už dosti bída.

V podstatě platí to, co jsem psal o mobilních windows v Lumiích. Předinstalovaný odečítač Narrator nemá český hlas, hlasy třetích stran s ním nefungují, Cortana je podporovaná jen v angličtině, základní aplikace jako facebook, twitter, messenger jsou skoro všechny naprosto nepoužitelné poslepu a když se k tomu přidá skutečnost, že se mi při zapojení sluchátek několikrát naprosto vypnul zvuk, je naprosto jasné, že uživatelský zážitek z windows na tabletu je opravdu nic moc.

závěrem

Zkoušel jsem si s tabletem hrát bez klávesnice i s klávesnicí. Pokud bych někdy chtěl nějaké dotykové zařízení nebyl by to tablet s windows, to už jsou na tom s přístupností líp Nexusy či Ipady. Jako zařízení s klávesnicí je Surface pro 4 už použitelný, na druhou stranu tipuju, že se dá na trhu najít spousta o dost levnějších zařízení, uplně obyčejný notebook například. A dávat za tuhle věc skoro 30000 mi přijde opravdu zbytečné.

Recenze Lumia 950XL, zklamání od Microsoftu.

Když mi letos v dubnu zapujčil t-mobile v ránci projektu TCROWD už druhé zařízení, nevěděl, jsem absolutně, co čekat.

Telefon se systémem windows 10 jsem v ruce ještě neměl žádný a absolutně jsem nevěděl co čekat.

Ve zkratce, Microsoftu se to celé dost zvrtlo.

Více si probereme v jednotlivých částech téhle recenze.
Vzhled přístroje

Telefon je hrozně veliký a přiznám se na rovinu, že horší věc na hmatový dojem jsem v ruce fakt dlouho neměl.

Celé to na mě působí hrozně lacině, divně plastově, jako cosi, co se nahonem lepilo někde v Číně.
Software a přístupnost

Tady je to celé dost složité.

V telefonu běží systém windows 10 mobile. Ten má sice podporu českého jazyka, leč český hlas pro nevidomé tu nenajdete a funkce předčítání v češtině taky spustit nelze.

Tudíž, aby mohl nevidomý telefon používat, musí jej mít pouze v angličtině.

Navíc, odečítač, anglicky Narrator, má tak příšernou reakční dobu, že pro nějakou větš práci je telefon poslepu absolutně nepoužitelný.

Jediné, co tu fakt dobře funguje je hlasová asistentka Cortana. Ta mi přišla po pár dnech používání jako nejrychlejší způsob jak otvírat aplikace.

Pokud jde o přístupnost samotných aplikací, ty hlavní systémové jsou na tom dobře, kalendář, skype, telefon, zprávy, mail, vše je dobře ovladatelné a přehledné. Takže nebýt šíleně pomalých reakcí odečítače, na jednoduchou práci by telefon stačil.

Ty ostatní aplikace jsou na tom tak na půl. Facebook se používat nedá, twitter taky ne, ale appka messenger od facebooku zas ano.
Sečteno a podtrženo

Telefon lumia 950XL je opravdu Xl, je veliká.

Materiál a design je pro mě dosti zklamání, to samé software uvnitř telefonu. Jediné, co má MS vychytané, je asistentka Cortana.

Pokud chce MS opravdu zůstat na trhu, měl by hlavně se softwarem opravdu něco dělat.

Audioverze knihy Marťan, recenze 80%

Vydavatelství OneHotBook bylo tak hodné, že mi k recenzi poskytlo kopii knihy Marťan od Andyho Weira.
Knihu jsem v elektronické podobě četl už před nějakou dobou a v téhle recenzi nehodlám moc pitvat děj, spíše to, jak se podařilo tohle dílko převést do audiopodoby.

Kniha má dvě roviny a také dva způsoby namlouvání.
První rovina jsou deníkové zápisky trosečníka na Marsu Marka Watneyho, které čte Jan zadražil. Je to pro mě nový hlas, ještě jsem ho nikde nikdy neslyšel a kupodivu na mě působí projev dobře, když je tón zápisku sarkastický, je to na projevu poznat, když jde o něco napínavého, rázem se změní i styl přednesu. A u téhle roviny knihy je pořádný přednes důležitý, jelikož se tu občas vyskytují i zdlouhavé chemickomatematicko botanické zápisky a jejich šíleně dlouhé popisy. Bohužel právě u těhhle rozvláčnějších scén občas přednes zklouzává do monotónnosti.

Mimochodem panu Zadražilovi skládám poklonu, já bych se při předčítání kupy dlouhých, občast dosti složitých zápisků asi po chvíli zbláznil.

Druhá rovina, kde se ze země snaží Marka Watneyho zachránit a vymyslet způsob, jak ho dostat domů je pro mě dějově i přednesově o dost zajímavější. Tyhle části knihy čte Jan Vondráček a musím říct, že mi jeho hlas sedí víc než hlas pana Zadražila.
A taky dějově je tahle část knihy lepší, zdlouhavé hrátky s chemií a botanikou tu naštěstí nejsou a já jsem po chvíli přišel na to, že se na tyhle části už dost nedočkavě těším.

Poslední věc k audiozpracování a to jsem tedy opravdu nepochopil úmysl, jsou dost zvláštní předěly mezi jednotlivými zápisky v deníku a mezi částmi z marsu a ze Země.
Ty zvuky na mě působí spíše jako výplod nějaké šílené halucinace i když soudím, že to mělo znít asi jakože sci-fi, vesmír, moderní…
No upřímně, když jsem tenhle ten předěl uslyšel bez varování poprvé, dosti hlasitě jsem se lekl.
Tip pro autory na příště, já bych třeba mezi deníkové zápisky dal jen zvuk obracející se stránky a mezi části z Marsu a Země třeba něco jednoduchého, fajn bylo ve filmové verzi Marťana, předěly byly obyčejné tiché pinknutí.

Závěrečné hodnocení dávám 80% protože části z Marsu jsou občas dosti zdlouhavé a monotóní a protože zvukové předěly jsou pro uši trošku utrpení.
Celkově je ale zpracování Marťana do audio podoby dosti dobré. Já osobně preferuji audio verzi před tou elektronickou a každému, kdo by chtěl Marťana začít číst rozhodně audio doporučuji.

Recenze, apple watch pro nevidomého, ano či ne?

Minulý pátek mi T-mobile pujčil v ránci projektu TCROWD již druhé zařízení, pro změnu opět od Applu.
Jde o chytré hodinky Apple watch, v současnosti jediné zařízení tohoto druhu na trhu, které mohou používat nevidomí, “nepočítám korejský startup dotwatch, hodinky s braill. displejem, ty v česku nejsou dostupné.”

Zásadními otázkami pro nevidomého člověka je, má cenu investovat do zařízení, které stojí pomalu tolik, jako samotný chytrý telefon lepší třídy, “verze sport na Alze, 38 MM, 10999 KČ” a najdou u nevidomého člověka smysluplné využití?
Právě na tyhle dvě otázky se pokusím najít odpověď v téhle recenzi.

Celý příspěvek

Apple watch, první dny

víkend s apple watch.Hodinky od applu jsou moje první smartwatch, taky jediné, co lze aktuálně používat poslepu.

Pár postřehů po dvou dnech nošení.

Systém má děsně pomalou odezvu, kdejaký android telefon nižší kategorie má lepší a to mě velice mrzí.

Na rychlé zjištění času, počasí a odbavení notifikací je to ale v pohodě.

Na nějakou větší práci s aplikacemi je to ale dost protivnné.

fajn jsou fitness funkce, když chodím, měřím teď všechno a všude.

Podivné je odbavování zpráv, já si prostě na diktování nezvyknu, teda rozhodně ne třeba teď, sedím ve vlaku, raději tu odpověď naťukám na telefonu, koho okolo zajímá, že jsem na cestě nebo tak?

Celé to je hrozně tiché, pokud jsem na hlučné ulici, jsou hodinky prakticky k ničemu, klidnější prostředí, vlak, restaurace, doma, to je ok.

Nepraktické jsou hodinky v zimě, hledat je pod třemi vrstvami oblečení, abych omrkl čas je taky kravina.

No, budu testovat dál a o poznatky se dělit.

iPhone 6s, ne vždy modernější znamená lepší

To, že jsem technologický hračička je už o mě asi známo všem, kdo mě někdy potkali.
Tudíž asi nikoho nepřekvapí, že když jsem dostal možnost na dva týdny si od T-mobilu vypujčit iPhone 6s, okamžitě jsem nadšeně přijal.

Telefon už je teď zas zpět v Praze a mě tedy napadlo, shrnout do tohoto krátkého textu všechny dojmy, postřehy a pocity, které z tohoto zařízení mám.

Vzhled

Telefon se mi, bohužel, nelíbí.
Trend ztenčování už postihl i Apple, a já měl chvílemi pocit, že držím v ruce něco od samsungu, placaté veliké tenké, nic pro mě.

Navíc, tím jak je telefon veliký, musel Apple ještě zpřehazovat tlačítka na přístroji, já si na zapínací tlačítko na boční straně prostě nikdy nezvyknu a ani zvykat nechci.

A vůbec celkově mi tohle zařízení v ruce sedělo méně pohodlně než můj vlastní iPhone 5s, ať už v držení na výšku nebo na šířku.

Mimochodem ale zas například moje máti, u které platí, že čím větší displej tím lepší říkala, že tohle je pro ni ta pravá velikost.

software

Ovšem kvůli vzhledu si asi nevidomý těžko bude pořizovat iPhone, hlavní je tu software.
A tady musím říct, že něco tak rychlého jsem už dlouho v ruce nedržel.

Odezva aplikací prakticky okamžitá, kdy třeba na iPhone 5s musím čekat tři sekundy, než mi naběhne FB messenger, tady to bylo v okamžiku.

A rychlost práce s telefonem ještě posiluje funkce 3d touch, jediná opravdu výrazná změna v iPhonech za posledních pár let.

Příklad za všechny, pokud chci rychle postnout něco na fb, stačí přidržet prst na ikonce FB na ploše, trochu přitlačit, telefon tak nějak zvláštně ťukne. A pak už stačí jen z nabídky vybrat, co chci poslat, zda fotku, video nebo jen textový status a můžu psát.
A stejně tak funguje například i hledání v appstore, itunes, ibooks a podobně.

Škoda jen, že 3d touch není ve více českých aplikacích, třeba pro hledání oblíbených spojení v Idosu by to bylo opravdu výborné.

Co mě ale docela vytáčelo, byly někdy více a někdy méně časté nepřesnosti, pokud jde o ovládání.
Jednak, oproti iPhone 5s měl telefon více problémů při zadávání braillských znaků, tři a více prstů na displeji už je pro něj asi moc. Původně jsem si říkal, že při psaní na šířku na větším displeji to bude paráda, čím větší tím lepší, ale jak jsem se včera vrátil k 5s, zjišťuji, že se mi tu braill píše o dost rychleji, i když je displej menší, nemluvě o tom, jak jsem říkal, že se mi 5s na šířku lépe drží.

A druhým, výraznějším problémem byly častější nepřesnosti s touch ID.
Subjektivně se mi pořád zdá, že home tlačítko je na 6s menší než na 5s a zda to pak ovlivňuje i funkce touch id fakt nevím.
Každopádně, když se touch id otisk povedl, byl telefon odemčený okamžitě, když se nepovedl, musel jsem nakonec odemykat přes kód zámku, což se mi mimochodem na mé 5s nestalo snad ještě nikdy za ten rok a půl co ji mám.

Shrnutí

Dokud mi bude má 5s fungovat, rozhodně nevidím smysl v upgradu na novější zařízení.
Sic je to rychlejší, má to lepší repráček a má to 3d touch.

Na druhou stranu není mi 6s vůbec příjemná do ruky, divně se na ní píše a ty ovládací prvky po stranách mě taky dost iritují.

Určitě jsem rád, že jsem mohl zařízení vyzkoušet a porovnat se starším modelem, ukazuje se tu, že ne vždy platí, čím novější tím lepší, tedy ne ve všech ohledech.

Tímto T-mobilu moc děkuji za zápujčku, vše rychle a hladce vyřízeno a těším se moc na další spolupráci.

Praktické dojmy, Be my eyes

Před časem jsem tu psal o aplikaci Be my eyes, která slouží nevidomým lidem pro vzdálenou pomoc, odkaz na článek ZDE dnes jsem byl poprvé okolnostmi nucen aplikaci využít a rád bych své dojmy krátce shrnul.

První dojem, opravdu to funguje. Po aktivaci tlačítka žádost o pomoc jsem dostal do minuty spojení. Zvuk byl naprosto čistý, video údajně taky. Na druhé straně se ozval pán, mluvil česky a byl ochotný mi pomoci a poradit.

Šlo o to, že jsem si vytiskl vstupenku do kina a poblíž nebyl nikdo, kdo by mi řekl, zda se vytiskla a je čitelná, tiskárna na mě během tisknutí ještě začala ječet, že jí dochází inkoust.

Takže poté, co mi pán potvrdil, že má čas a může mi poradit jsem mu vysvětlil, o co mi jde, zda by mi prostě řekl, je-li na papíru čitelná vstupenka do kina.
Chtělo to chvíli štelování s telefonem a posouvání papíru, ale dopadlo to dobře, pán mi poradil, vstupenka se vytiskla.

Jedinou menší vadou na kráse téhle služby je, že pánovi chvíli trvalo, než mi vysvětlil, jak mám telefon natočit. Zda kameru oddálit, přiblížit, zda posunout papír doleva nebo doprava, levou a pravou si napoprvé popletl.

A pořád mi zůstává v hlavě myšlenka, že jsem vůbec nevěděl, s kým mám tu čest, jen, že je to chlap a že mluví česky. Sice mi byl ochotný pomoci, ale co já vím, co před tím dělal, z čeho jsem ho vyrušil? Je to celé takové odosobněné a zvláštní, žádat o pomoc prakticky náhodného člověka. Na druhou stranu si zas říkám, že když už si to někdo nainstaloval s tím, že chce nevidomým uživatelům pomáhat, tak to, že o pomoc požádám je naprosto OK a výčitky mít nemusím.

No co víc dodat, názor si musí udělat každý sám a já jsem ve finále spokojený, vstupenka se vytiskla, chlap mi pomohl a já můžu vyrazit na půlnoční premiéru Star wars.

PS: Nevidomí kolegové, pište do komentářů, zajímalo by mě, jaké máte zkušenosti s Be my eyes vy?
A vidící kolegové, napište, zda už jste takhle někomu nevidomému přes Be my eyes pomohli a co vy na to? Za dojmy budu rád.